Vytváření strategie Národní knihovny ČR

Mgr. Lenka Maixnerová / Národní knihovna České republiky

Národní knihovna ČR zpracovala v roce 2023 dokument „Strategie rozvoje NK ČR na léta 2024–2027“¹. Tato strategie vznikla díky společnému úsilí řady pracovníků knihovny, kteří se do její přípravy zapojili. Pro tuto náročnou úlohu bylo vedením knihovny sestaveno osm pracovních týmů z pracovníků různých oddělení knihovny. Každý tým přispěl k jedné kapitole dokumentu. Strategie prošla interním i externím připomínkováním. Průvodkyní celým procesem její tvorby byla PhDr. Bohdana Stoklasová.

Práce na strategii trvala téměř půl roku. Na začátku se uskutečnilo dvoudenní výjezdní zasedání pracovníků knihovny. Výsledkem jeho intenzivní práce byl popis současného stavu knihovny a formulace cílů, jichž by mělo být dosaženo do roku 2027, dále dosažení shody na tom, jaké máme příležitosti, kde vnímáme rizika, jaké jsou významné vnější a vnitřní vlivy. Během jednání se ukázalo důležité zabývat se dilematy, kterých bylo vytypováno šest, a vzájemně o nich mezi sebou diskutovat. Jedním z důležitých dilemat bylo postavení se k otázce, zda NK ČR chce do roku 2027 řešit výstavbu nové budovy nebo upřednostní aktivity související s oživením Klementina a areálu v Hostivaři. Výsledkem debat bylo, že upřednostníme oživení Klementina a dokončení výstavby nového depozitáře v Hostivaři před podnikáním aktivních kroků pro realizaci novostavby. Dalším bodem k rozhodování bylo, zda upřednostnit masivní vytváření nových dat před jejich lepší vyhledatelností, provázaností, využitím a propagací. V tomto bodě jsme se shodli, že se nejedná vlastně o dilema, že pro větší využitelnost našeho datového bohatství je kromě uživatelsky přívětivého rozhraní postaveného nad kvalitním systémem v zázemí důležitá i kvalitní a soustavná propagace směrem ke všem cílovým skupinám. Třetí dilema se týkalo vícezdrojového financování a fundraisingu, kde jsme došli k závěru, že je třeba aktivně usilovat o vícezdrojové financování s citlivostí vůči poslání organizace a unikátním prostorám zejména Klementina. Vše je třeba zároveň přizpůsobit charakteru a způsobu financování příspěvkové organizace. Další dilema se týkalo využití prostor knihovny. Výsledkem diskusí na toto téma bylo, že v knihovně může být širší nabídka akcí nového typu, u nichž je nutné počítat s občasným snížením komfortu knihovníků i uživatelů, ale nebudou zde pořádány akce, které by mohly ohrozit uložené knihovní fondy. Páté dilema se týkalo lidských zdrojů. Zde jsme se shodli, že je potřeba vyšší investice do lidského kapitálu, přestože to může znamenat snížení financování jiných oblastí. Posledním dilematem byla otázka míry otevřenosti k novým postupům a pozicím. NK ČR je do značné míry tradiční., tj. i konzervativní institucí, kde zásadní organizační změny a změny pracovních postupů neprobíhají často, z čehož logicky vyplývá lpění na určitých „zaběhaných“ stereotypech a odpor k jejich změnám. U tohoto dilematu jsme se shodli, že tento přístup je nutné zásadně změnit.

Jako významné vnější vlivy byly určeny tyto: rychlý rozvoj umělé inteligence a dalších technologií, změna charakteru dat (open data, smart data, propojená data), dezinformace / informační přesycenost / fake news, rozpad hodnotového ukotvení společnosti / rozrůstání společenských bariér, vnitřní a vnější politická situace a implementace cílů udržitelného rozvoje. K významným vnitřním vlivům patří: problematika ekonomické udržitelnosti instituce, sídelní strategie, potřeba modernizace agend / procesů, aktuální personální kapitál instituce, budování vnitřního oborového sebevědomí a mentální bariéry.

Shrneme-li stručně jednotlivé kapitoly, pak strategie vyzdvihuje postavení NK ČR jako ústřední knihovny České republiky a významné výzkumné organizace, zodpovědné za celou řadu činností a národních funkcí. Ke klíčovým činnostem NK ČR patří poskytování knihovnicko-informačních služeb, budování a zpracování sbírek, dlouhodobá správa a ochrana historických a novodobých fondů, vytváření České národní bibliografie, správa Souborného katalogu ČR a souborů národních autorit. Významnými aktivitami jsou též digitalizace fondů a zpřístupnění digitálního obsahu, výzkum v oblastech knižní kultury, hudební vědy, slavistiky, dlouhodobé ochrany knihovních a digitálních fondů, archivace webu a digitálního zpřístupnění fondů.

Strategie zdůrazňuje, jakým výzvám čelí a bude čelit NK ČR: jak plnohodnotně a dobře fungovat v podmínkách omezených finančních prostředků, nedostatečné infrastruktury, umístění fondů a pracovníků v různých lokalitách, zastaralého softwaru, nedostatečné obnovy areálu Klementina a dalších. Chybějící legislativní rámec pro odevzdávání elektronického povinného výtisku a nedostatečné zálohování dat představují rizika pro uchování kulturního dědictví.

Přes všechna nynější omezení a těžkosti knihovna nerezignuje na nové trendy a zejména vzhledem k rychlému rozvoji umělé inteligence a robotiky se strategie zaměřuje na testování těchto moderních technologií v knihovnických procesech. Důraz je kladen na vzdělávání v této oblasti a spolupráci s mezinárodními partnery, zejména v oblasti digitalizace. Cílem je dosáhnout do roku 2027 výrazných změn nejenom v oblastech příjmu, zpracování, správy, ochrany fondů, poskytování služeb uživatelům, ale i v oblasti lidských zdrojů. Klíčovým bodem je vytvoření motivujícího pracovního prostředí a stabilního zázemí pro zaměstnance. K tomu patří i modernizace knihovních systémů, rozvoj digitálních nástrojů a spolupráce se vzdělávacími institucemi. Důležitou součástí je také otevřený dialog mezi vedením a zaměstnanci. Úspěšná realizace cílů stanovených strategií bude záviset na úzké spolupráci mezi jednotlivými útvary NK ČR, stejně jako na dostatečné finanční a legislativní podpoře ze strany zřizovatele. Vydáním strategického dokumentu práce na strategii nekončí, je to vlastně začátek činností, které z ní vyplynuly.

Poznámky

1 https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/nkcr_strategie2024.pdf/