Zemřel Peter Pálka (1938-2023)

V neděli 22. října 2023 ve věku 85 let zemřel Peter Pálka, dlouholetý pracovník Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Dá se bez nadsázky říci, že celé generace knihovníků a informačních pracovníků, které za léta 1992-2009 v ÚISK studovaly, prošly některým z předmětů, které zde přednášel. Tehdejší studenti i kolegové si jej pamatují jako nesmírně vzdělaného, laskavého a vstřícného člověka. Rozhovory i diskuse s ním byly vždy obohacující díky jeho velmi širokému rozhledu a jazykovým schopnostem, které čítaly na různé komunikační a čtenářské úrovni minimálně 17 jazyků, ostatně lingvistika, sémiotika a pořádání informací byly jeho zaměstnáním i vášní po celý život.

Napsat nekrolog někoho, kdo byl velmi plachý, je těžké. V případě Petra Pálky, je ale naštěstí o co se opřít. Málokdo totiž může říci, že jeho rod je zdokumentovaný až do začátku 17. století, kdy jsou v písemných pramenech podchyceni nejstarší známí členové rodu. Peter Pálka se narodil 25. února 1938 v Žilině a na mladší školní léta většinou vzpomínal jako na období hladu a častých tělesných trestů praktikovaných učitelem ve škole.  Maturoval na Jedenáctileté střední škole v Žilině, odkud nejprve odešel na Univerzitu Komenského do Bratislavy, kde studoval slovenštinu a později přešel do Prahy na Filozofickou fakultu UK, kde studoval italštinu a perštinu. Po skončení studií zůstal v Praze. Jako syn bývalého živnostníka provozujícího strojní zámečnictví a automobilovou dílnu těžko získával zaměstnání v oblasti společenských věd, a tak se nakonec stal nejprve technickým překladatelem a posléze odborným dokumentátorem a studijním technikem ve Výzkumném ústavu energetickém, kde působil v letech 1962-1980. Odcházel odtud z pozice vedoucího Odvětvového informačního střediska soustavy VTEI. Stejné vedoucí funkce pak zastával i v ODIS Institutu průmyslového designu (1980-1986) a ODIS Institutu manipulačních, dopravních a obalových systémů (1986-1991). Zde se převážně zabýval nastupující automatizací informačních procesů, tvorbou řízených slovníků a tezaurů. Po krátkém působení na Fakultě sociálních věd a na Univerzitě v Olomouci zakotvil nakonec na dlouhých sedmnáct let v ÚISK, kde přednášel jako uznávaný odborník Selekční jazyky a Věcné pořádání informací. V praxi nabyté znalosti tak předával svým studentům, z nichž mnohé nadchl do té míry, že se obsahové analýze a pořádání informací věnovali i později ve svém pracovním životě. Je jen škoda, že své rozsáhlé znalosti a zkušenosti více nevtělil do psaných textů. I po odchodu do důchodu se setkával na neformálních setkáních se svými studenty, absolventy a kolegy z ÚISK. Nebyl zastáncem dlouho plánovaných schůzek, zato nahodilá a spontánní setkání byla o to srdečnější.

S manželkou měli dvě děti, syna Martina, který se zabývá grafickým designem a dceru Petru, lékařku specializující se na ORL. Poslední rozloučení proběhlo v rodinném kruhu.

Text sepsala Petra Večeřová za pomoci rodiny, kolegů a přátel Petra Pálky.

Foto: archiv rodiny Petra Pálky