Information for libraries

  • our website

Visual

You are here: Home Archiv 2023 / 02 Informace a konference Erasmus+ do Helsinek

Erasmus+ do Helsinek

PhDr. Renáta Krejčí Salátová / Národní knihovna České republiky

Díky programu Erasmus+ Mobility (Vzdělávání dospělých) jsem mohla uskutečnit svoji vzdělávací cestu do Národní knihovny Finska (Kansalliskirjasto) https://www.kansalliskirjasto.fi/fi, která je součástí helsinské univerzity, ale má svoji samostatnost, tzn., že je jejím nezávislým institutem. Název Národní knihovna používá až od roku 2006. Má za úkol uchovávat finské kulturní dědictví. Současně má bohatou sbírku slovanské literatury a největší sbírku rusistického fondu 19. století mimo území Ruska. Byla založena v roce 1640, dnes je financována ministerstvem školství. Sídlí v centru Helsinek v historické budově od architekta Carla Ludvwiga Engela z poloviny 19. století, v níž proběhla citlivá rekonstrukce. Součástí naplánovaného studijního programu byla i exkurze po budově s přednáškou o historii této památky i její citlivé rekonstrukci provedené s ohledem k fungování knihovny ve 21. století.

Finská národní knihovna má rovněž depozitní funkci a v současnosti spravuje přes 6 mil. svazků, zpracovává národní bibliografii. Je servisním střediskem pro ostatní knihovny, mimo jiné i v ediční činnosti.

FinELib https://finelib.fi/ Národní elektronická knihovna je konsorcium finských univerzit výzkumných institucí a veřejných knihoven. Podporuje dostupnost elektronických zdrojů a otevřeného publikování. Kancelář FinELib neboli Servisní jednotka tohoto konsorcia se nachází v Národní knihovně. Má devět zaměstnanců, kteří vyjednávají podmínky nákupu elektronických materiálů, jako jsou e-časopisy, e-knihy, příručky a databáze. Kancelář FinELib také každoročně vyjednává o pořízení nových materiálů, které jsou vybírány na základě návrhů členských organizací konsorcia FinELib. Navíc poskytuje členům konsorcia podporu při získávání materiálů mimo konsorcium. Konsorcium podporuje používání a dostupnost elektronických materiálů prostřednictvím různých rozvojových projektů. Díky konsorciu jsou vyjednány dohody o otevřeném přístupu. Z těchto dohod mimo jiné vyplývá, že finské školní publikace jsou přístupné komukoliv, zvyšuje se celkový počet publikací s otevřeným přístupem. Důsledky pro poplatky a předplatné jsou například takové, že výdaje na předplatné tištěných zdrojů jsou převedeny na podporu otevřeného přístupu. Diskutovali jsme o autorských právech k publikovaným článkům a o použití autorských licencí Creative Commons. Mezi hlavní cíle samotného FinELib patří prosazení plného modelu otevřeného publikování ke všem dokumentům, dále prosazení diamantové cesty open access a vydávání hybridních časopisů asi do roku 2024 aj.

Byla jsem seznámena s repozitáři v Národní knihovně a jejich funkcemi. Všechny finské univerzity, univerzity aplikovaného výzkumu a mnoho státních výzkumných institucí má svoje institucionální repozitáře. Většina z nich využívá hostitelských služeb Národní knihovny vyjma pěti velkých univerzit, které nabízejí svoje vlastní služby. Repozitáře se zaměřují na vědecké, odborné publikace, včetně vysokoškolských prací a disertací. Existuje samostatná národní infrastruktura pro výzkumná data financovaná Ministerstvem vzdělávání a kultury, provozovaná Centrem pro vědu (CSC IT). Národní knihovna poskytuje hostitelské úložiště 47 finským organizacím. Tato služba není placena státem, tudíž každá organizace platí roční fixní poplatek pokrývající náklady. Mezi klienty patří univerzity, státní výzkumné ústavy, vládní organizace. Národní knihovna je zodpovědná za technickou platformu. Každá organizace spravuje svoje vlastní sbírky v rámci repozitáře. Všechna úložiště fungují na virtuálních serverech se standardizovanou technickou infrastrukturou a podporou. Věnuje se jim malý tým odborníků. Služby jsou založeny na open source platformě Dspace. V době mojí cesty bylo zpřístupněno více než 500 000 volných dokumentů, a to diplomové a disertační práce, knihy, odborné články, časopisy, vládní zprávy, dokumenty věnující se kulturnímu dědictví. Texty lze snadno najít.

Byla jsem seznámena s ediční činností Národní knihovny, která vydává několik zpravodajů: Zpravodaj Finské národní knihovny je dvoujazyčný newsletter informující o novinkách a kulturních akcích. Byl obnoven na jaře 2022. Zpravodaj Finské národní knihovny pro pracovníky knihoven, archivů a muzeí se zaměřuje na profesionály. Byl obnoven na jaře 2021. Zpravodaj Finské národní knihovny pro výzkumné pracovníky – newsletter určený badatelům Národní knihovny.

Mluvila jsem se šéfredaktorkou časopisu Tietolinja https://tietolinja.kansalliskirjasto.fi/, což je online časopis vydávaný Národní knihovnou, nejvíce zaměřený na tematiku technologií, standardů, služeb a digitální knihovny, na změny, které přinesla digitalizace do knihoven. Články jsou většinou ve finštině, některé v angličtině. Čtenáři jsou většinou z našeho oboru, tj. knihovníci a informační specialisté. Shodly jsme se na tom, že vidíme budoucnost naší redakční práce například v dalším vzdělávání redaktorů, ale i autorů aj.

Byly mi představeny jednotlivé publikační kanály a platformy: Signum (časopis vydávaný sdružením Finnish Research Library Assotiation), Think Open (blog, University of Helsinki), Library Publishing Sevices, Editori (platforma pro časopisy), Helda Open Books (místo pro publikování), Helsinki University Press (vydavatelství). Dále o nich podrobněji:

Signum https://journal.fi/signum je periodikum vydávané Finskou vědeckou knihovnickou společností (Finnish Research Library Association) od r. 1968. Preferovanými tématy jsou knihovnictví a informační sektor, sleduje aktuální dění a vývoj oboru. Poskytuje informace o činnosti této vědecké společnosti. Vychází 4x ročně (tři čísla v elektronické podobě, jedno číslo v tištěné podobě). Není recenzované.

Finnish Research Library Association (STKS) https://www.stks.fi/in-english/ – sdružení podporující úlohu knihoven ve vědě a vzdělávání. Tato asociace byla založena v roce 1929 a má kolem 400 institucionálních členů i několik aktivních pracovních skupin. Jedním z úkolů je mezinárodní spolupráce (IFLA, EBLIDA aj.).

Think Open https://blogs.helsinki.fi/thinkopen/ – univerzitní blog pro výzkumné pracovníky. Založen v roce 2018. Hlavními tématy jsou: otevřená věda, knihovnické publikační služby, digitální výzkumné služby aj. Hlavními přispěvateli jsou učitelé, studenti, akademičtí pracovníci a knihovníci.

Editori https://journals.helsinki.fi/ – publikační platforma (platforma Open Journal Systems) pro časopisy založená v roce 2019. Je to nástroj pro vydávání časopisů a také výuku vědeckých postupů (například pro recenzování). Nástroj Editori mohou zdarma použít studenti a vyučující Helsinské univerzity. V roce 2022 vydávali sedm časopisů, z toho tři mezinárodní recenzované časopisy, dva finské časopisy, dva další časopisy.

Helda Open Books https://helda.helsinki.fi/handle/10138/302626?locale-attribute=en – sbírka kvalitní vědecké literatury. Autoři, pro které je platforma otevřena, jsou výzkumní pracovníci a studenti Helsinské univerzity. Publikace dostávají DOI a jsou vydávány pod licenci CC. Neposkytuje se recenzní řízení ani profesionální grafické úpravy.

Helsinki university press https://hup.fi/ – vědecké vydavatelství s otevřeným přístupem, které bylo založeno v r. 2020. Vydává recenzované knihy a časopisy ze všech oborů, zejména humanitních a společenských věd, příspěvky akademiků z celého světa, samozřejmě po splnění předem daných požadavků. Je vlastněno Helsinskou univerzitní knihovnou a provozováno společností Gaudeamus.

Journal.fi https://journal.fi/ – platforma pro finské online časopisy spravovaná sdružením Federation of Finnish Learned Societies založená v r. 2017. Nejde o národní platformu, většinou se týká malých časopisů s omezenými finančními zdroji. Vydavatelé mimo Federaci musejí mít úplný otevřený přístup, členové Federace mají možnost uplatnit 12měsíční embargo na plný volný přístup. Journal.fi se účastní projektu Kotilava project (pro finské akademické časopisy).

Dlouho jsme diskutovali o finské iniciativě Helsinki Initiative on Multilingualism https://www.helsinki-initiative.org/cs. Je důležité podporovat šíření výsledků vědy ku prospěchu společnosti v mateřském jazyce, a to hlavně z terminologických důvodů (vytváření a udržování odborné terminologie v národních jazycích, zejména v případě „malých“ jazyků). Dále podporovat jazykovou rozmanitost v systému hodnocení a financování výzkumu či chránit vnitrostátní infrastrukturu pro publikování místního relevantního výzkumu. Kampaň „ve všech jazycích“ má vést k podpoře mnohojazyčnosti ve vědecké komunikaci.

S redaktory vědeckých časopisů jsme diskutovali o recenzním řízení a jeho úskalích, o výhodách a nevýhodách elektronických časopisů, tištěných časopisů či časopisů hybridních, o způsobu práce s autory, redakční radou a recenzenty. Součástí programu byla přednáška profesora Dava Kaplana, který je šéfredaktorem dvou časopisů.

Součástí programu byla exkurze ve zmíněné Slovanské knihovně, přednáška o automatické indexaci, návštěva několika redakcí, například recenzovaného časopisu s tematikou vzdělávání. Dále návštěva Oodi – Městské knihovny v Helsinkách. V r. 2019 na světovém kongresu IFLA byla vyhlášena nejlepší knihovnou na světě.

Ze své studijní cesty jsem si odnesla mnoho nových poznatků z oblasti publikačních platforem, vedení časopisu, fungování repozitářů. Pracovala jsem se šéfredaktory recenzovaných časopisů z oblasti knihovnictví i vzdělávání. Sdělovali jsme si zkušenosti z práce s redakční radou, recenzenty a autory. Podnětů pro moji vlastní práci jsem načerpala mnoho, cesta byla velice užitečná.

(Autorka je šéfredaktorkou časopisů Knihovna: knihovnická revue a Knihovna plus, které vydává Národní knihovna ČR.)


20220905_114758.jpg
Budova Národní knihovny Finska (Kansalliskirjasto)

Kansalliskirjasto interiéry

RENATA1.jpg RENATA2.jpg

autorka příspěvku, Liisa Savolainen, Deputy Director National Library, Mrs Veronica Jurgena, professor Dave Kaplan, Riitta Koikkalainen, Information Specialist

Liisa Savolainen, Deputy Director National Library a autorka příspěvku
20220905_111032.jpg 20220905_114121.jpg
Kansalliskirjasto interiéry Kansalliskirjasto interiéry
20220905_103838.jpg 20220905_112259.jpg
Kansalliskirjasto interiéry Kansalliskirjasto interiéry
20220906_143516.jpg 20220906_143927.jpg
Oodi – Městská knihovna v Helsinkách Oodi – Městská knihovna v Helsinkách
20220906_144824.jpg 20220906_150301.jpg
Oodi – Interiéry Městské knihovny v Helsinkách

 

Foto: archiv autora

Použitá literatura:

SVOBODOVÁ, Eva. Knihovny v Helsinkách. Knihovnicko-informační zpravodaj U nás, 2018, roč. 28, č. 4. Dostupné z: https://www.svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Clanek.aspx?id=20180423.

PAVELKOVÁ, Jindra. Knihovny Finska. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2018, 32(4) [cit. 2023-08-18]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-finska.

Mar 01, 2024




Vyhledávání
Černohorský cyrilský knihtisk 15. a 16. století

Termín: 6. 3. 2024 - 30. 4. 2024

Místo: výstavní chodba, přízemí

Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

cerno_horsky_knihtisk.jpg

Proč vám všechny knihy nepůjčíme

Termín: 22. 3. 2024 - 31. 5. 2024

Místo: Galerie Klementinum, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

nepujcime_plakat.png

Slovinská literární moderna v českém prostředí

Termín: 27. 3. 2024 - 30. 4. 2024

Místo: výstavní chodba, přízemí

Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

slovinska_moderna_plakat.png

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text

Filed under: