Konference Do Černého

PhDr. Renáta Krejčí Salátová / Knihovnický institut Národní knihovny České republiky

Konference Do černého se uskutečnila 23. ledna 2023 v Městské knihovně v Praze. Na začátku vystoupili mimo jiné předseda SDRUK Tomáš Řehák, generální ředitel Národní knihovny České republiky Tomáš Foltýn, Michal Broža, vedoucí kanceláře informačního centra OSN v Praze, a další. Odbornou část jednání otevřela svojí přednáškou Ann Berit Hulthin z Norské asociace knihoven, která představila norské knihovnictví a zvláště zapojení norských knihoven do udržitelnosti zdrojů. Uvedla, že Norsko je velká země s malým počtem obyvatel, tudíž jsou zde spíše malé knihovny, které disponují většinou pouze jedním plným pracovním úvazkem.

V dalším bloku byly představeny příklady dobré praxe z českých knihoven v oblasti udržitelnosti: byly to Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně, Městská knihovna Mělník, Krajská knihovna Vysočiny, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Národní knihovna ČR a další. Tematicky se zaměřily na recyklovatelnost použitých materiálů, výchovu dětí a dospělých, vzdělávací akce pro seniory i mládež (například omezování odpadů v domácnosti), dále na akce typu Do práce na kole, Noc s Andersenem, kde se děti mohou vzdělávat a pracovat s recyklovatelnými materiály, příměstský letní tábor v Národní knihovně ČR aj. Tento blok uváděla Martina Košanová. Knihovny se prezentovaly v minutových videích.

Následovala přednáška s tematikou zvýšení psychické odolnosti nejen v zaměstnání. Přednášející Lucie Zernerová, zakladatelka Institutu ACT+ (ACT je anglická zkratka výrazu Acceptance and Commitment Therapy/Training, do češtiny se překládá jako terapie přijetí a odhodlání; ACT+ je vzdělávací projekt aplikující metodu ACT) hovořila o třech pilířích odolnosti z pohledu ACT: otevřenost, všímavost, odhodlané jednání. Všímavá pozornost je plně obrácená k dané věci. Všímavost – schopnost uvědomit si to, co teď právě prožíváme. Otevřenost – vůči tomu, co prožíváme a schopnost nenechat se tím unášet. Odhodlané jednání – vědět, na čem nám opravdu záleží a jednat v souladu s tím, co je důležité. Lektorka se věnovala zdrojům osobní odolnosti: všímavost – je možný všímavý život ve městě; otevřenost vůči svému prožívání a zdravý nadhled; hodnoty a odhodlané jednání – co je pro nás v životě důležité? A jaký nejmenší krok můžeme udělat právě dnes? Například, jakým sousedem chci být, jakým rodičem chci být, jakým kolegou chci být apod.

Dále vystoupila Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica https://www.veronica.cz/, nositelka ceny Josefa Vavrouška (nejvyšší vyznamenání v oblasti životního prostředí). Uváděla příklady mezigeneračního aktivismu. Vyvracela také to, že jen mladí lidé protestují proti globálnímu oteplování či jiným ekologickým hrozbám. Jsou i aktivisté ve starším věku. Na závěr představila svoji „iniciativu babičkám“, ve které apeluje na seniory ohledně ekologického způsobu života a ochrany životního prostředí.

Mirjana Petrik, působící v neziskové organizaci Město přátelské k dětem https://sites.google.com/2fresh.cz/mpd/kdo-jsme/o-n%C3%A1s a na Fakultě architektury ČVUT v Praze, přednášela na téma Participace dětí a mládeže v plánovacích procesech. Podotkla, že kvalita prostředí ovlivňuje kvalitu našeho života, zdraví i vztahy. Uvedla, že je přínosné a důležité aktivní zapojování dětí a mládeže do rozhodování o budoucnosti našich měst a současně varovala před tzv. tokenismem, tj. symbolickou participací. Příklady dobré praxe uvedla na konkrétních projektech realizovaných v Praze 6.

Odpolední program v Malém sále v sekci Menšiny ve městech byl zahájen příspěvkem Blanky Klimešové s názvem Pěšky městem. Město prosperuje tam, kde jsou chodci.

Druhý příspěvek byl z prostředí neziskové organizace InBáze https://inbaze.cz/komunitni-centrum/ pomáhající migrantům. InBáze je nezisková organizace – komunitní centrum zabývající se sociálním a právním poradenstvím. Organizuje programy pro děti, věnuje se interkulturní práci, mimo jiné ethnocateringu (starší ženy svoji vaří svoje národní jídla), podpoře lidí z Ukrajiny, pořádá RefuFest https://refufest.com/. Přednášely Natallia Allen a Anna Darašenka. Přednášející mj. uvedly, že komunitní centrum je místem setkávání a sdílení pro jednotlivce a skupiny lidí ohrožené sociálním vyloučením nebo samotou. Stejně tak je určeno pro širokou veřejnost (pro Čechy i aktivní migranty). Příklad dobré praxe: koordinační tým tvoří převážně zaměstnanci s migračním původem. Část aktivit se odehrává také o víkendech či svátcích a zjišťuje tak nabídku v období, kdy jsou obdobné služby nedostupné. Rozvinula se spolupráce s knihovnami v Praze. Byly představeny „bedýnky příběhů“ (multikulturní vzdělávací programy pro děti ve věku od 5 do 12 let), komunitní akce v knihovně, interkulturní kluby, nabídka školení a seminářů. Autorky předložily seznam dalších aktérů, kteří se věnují tématu integrace cizinců.

O dobrovolnictví v knihovně mluvili zástupci Krajské knihovny Karlovy Vary: kdo může být dobrovolníkem, co obnáší práce dobrovolníka. Přítomní byli pozváni na konferenci Dobrovolnictví v knihovnách (9. 3. 2023 v Kalových Varech). Dobrovolnictví v Městské knihovně v Praze přiblížil Ondřej Hudeček. Dobrovolnictví se začalo rozvíjet již roku 2002 v souvislosti s povodněmi. Zaměřuje se na dosud ne-typické knihovnické činnosti – pomoc při akcích pod otevřeným nebem, kluby deskových her, rukodělné workshopy, jazykové kurzy, od roku 2020 kreativní dílny. Dobrovolníci pomáhají v bibliobusech, při činnosti kreativního centra. MKP hledá dobrovolníky do knihovny přes sociální sítě. Se svými zkušenostmi se podělily též Dana Pešková a Eva Vodičková.

Poslední příspěvek s názvem Senior-akční hrdina přednesl David Drvot z organizace Elpida https://www.elpida.cz/. Autor charakterizoval centrum Elpida, jeho dvě pobočky a představil jeho klientelu. Seznámil konferenci s projekty jako je Akademie SEFTE (Senior Friendly Teacher) či časopisem Vital.

Konference byla tematicky rozmanitá a myslím, že každý z nás si  našel téma, které ho oslovilo. Mně osobně se moc líbila a těším se na další ročník.