Mezinárodní kongres IAML 2022

Pavel Kordík, Zuzana Petrášková / Národní knihovna České republiky

Pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy a primátora hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Hřiba a díky pořadatelské spolupráci České národní skupiny IAML¹ (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres² – Mezinárodní sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek), Národní knihovny ČR, Městské knihovny v Praze a s podporou Mezinárodního výboru IAML, nevládní organizace pod patronací UNESCO, hostila Praha v posledním červencovém týdnu již dvakrát odložené (od roku 1949 takřka pravidelné) mezinárodní výroční setkání hudebních knihovníků, hudebních dokumentaristů a muzikologů 2022 IAML Congress³ (vis maior 2020 bez kongresu, 2021 kongres online), k němuž se podobně jako v roce předchozím připojila též mezinárodní výroční konference DLfM⁴ (Digital Libraries for Musicology – Digitální knihovny pro muzikologii).

Partnerská spolupráce obou knihoven, ke které se dále přihlásily Institut Bohuslava Martinů, Národní muzeum, Národní muzeum – České muzeum hudby, DLfM a Obecní dům, vytvořila zázemí pro cca 330 účastníků (více než čtvrtina jich byla na setkání IAML vůbec poprvé) z celkem 30 zemí. Na rozdíl od předchozího pražského setkání v roce 1991 v Kongresovém paláci se jednání odehrávala přímo v prostorách obou výše zmíněných pořadatelských knihovních institucí.

Diskuse se věnovaly zejména problematice ochrany – především digitální – hudebně historických fondů a sbírek, jejich prezentace, zpracování a zpřístupňování, tedy též jejich vydávání, s čímž dále souvisí na setkáních projednávaná problematika tematických katalogů a kritického vydávání hudebních děl. Velkého prostoru se díky českému pořadatelství dostalo českým knihovním a archivním institucím – kromě Národní knihovny ČR a Městské knihovny v Praze se v rámci přednáškových bloků (někdy až čtyř paralelně běžících) představili kolegové z Národního muzea, Národního muzea – Českého muzea hudby, Muzea Antonína Dvořáka a Smetanova muzea, a dále z Institutu Bohuslava Martinů, Národní technické knihovny, Českého rozhlasu, Knihovny Jiřího Mahena v Brně, Moravského zemského muzea, Moravské zemské knihovny, Janáčkovy akademie múzických umění, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu dějin umění AV ČR a Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové.

Ke dvěma ze čtyř tzv. R-projektů v rámci struktury IAML⁵, jejichž české redakce pracují v Národní knihovně ČR a jsou vždy zmiňovány jako ty aktivní (jedná se o redakce projektů RISM a RILM), podáváme rozsáhlejší zprávu.

Nový ředitel RISM⁶ (Répertoire International des Sources Musicales – Mezinárodní soupis hudebních pramenů) p. Balázs Mikusi podrobně referoval o současném stavu prací a průběžných výsledcích činnosti (zahrnující statistiku uložených dat, výkon národních skupin nebo finanční podporu projektu). Novinky pro uživatele online katalogu RISM představili jeho kolegové z Bavorské státní knihovny v Mnichově (Jürgen Diet a Bernhard Lutz) a Digitálního centra RISM⁷ v Bernu (Andrew Hankinson a Laurent Pugin) a rovněž seznámili auditorium s pokročilými možnostmi vyhledávání. Během kongresového týdne se uskutečnily i dva workshopy pro přihlášené katalogizátory RISM, a to v prostorách Národní knihovny ČR. Pracovníci centrální redakce RISM (sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem)⁸ Guido Kraus a Jennifer Ward se v nich věnovali problematice katalogizace v programu Muscat⁹ a svůj výklad doplnili praktickými příklady. Zájem o zpracování hudebních pramenů má narůstající tendenci a památek ke zpracování je stále mnoho.

Závěrečné celodenní sobotní setkání RISM bylo zahájeno příspěvkem dlouholetého ředitele redakce RISM se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem p. Klause Keila, jímž shrnul své třicetileté působení v této organizaci. Výsledky české pracovní skupiny RISM, která pracuje v hudebním oddělení Národní knihovny ČR a koordinuje práce spojené se soupisem hudebních pramenů v České republice, představila Eliška Šedivá, s důrazem na vydávání tematických katalogů hudebních sbírek ve spolupráci s mezinárodním soupisem RISM. Aris Bazmadelis referoval o projektu RISM – sérii C (Directory of Music Research Libraries – Adresář vědeckých hudebních knihoven), která se mj. zabývá vytvářením či modifikováním polí MARC 21 a autorit pro řecké instituce do programu Muscat. Dále Jennifer Ward představila vhled do katalogizace hudebních tisků, který doplnil Martin Bierwisch příspěvkem o datování tištěných hudebnin. Tým vyvíjející nové nástroje vyhledávání a práci s daty v RISM (rovněž referující na již zmíněném velkém zasedání RISM, p. Lutz, Hankinson a Pugin) rekapituloval novinky v online katalogu RISM. Balázs Mikusi a L. Pugin představili novinky ve vyhledávání v incipitovém¹⁰ katalogu RISM. Sobotní setkání uzavřela Jennifer Ward a Rodolfo Zitellini tzv. „Muscat Coffee Hour“, zde nastal prostor pro živou diskusi.

Také v případě projektu RILM¹¹ (Répertoire International de Littérature Musicale – Mezinárodní bibliografie literatury o hudbě) dochází v tomto roce ke změně v nejvyšším vedení. Pražské setkání bylo posledním pro Barbaru Dobbs Mackenzie ve funkci výkonné ředitelky (zastávala ji od roku 1996). Během jejího působení se hlavní výstup RILM (RILM abstracts of music literature) proměnil z papírového zdroje na elektronický, z bibliografické ročenky (vycházející v letech 1967–1983 čtvrtletně) na bibliografickou databázi dostupnou online (od roku 2000), a konečně z bibliografické online databáze na platformu, spojující bibliografickou databázi (s neustále se dynamicky rozvíjejícím vyhledávacím potenciálem) s databází full-textovou. Ostatně právě ta byla jedním z hlavních témat veřejné prezentace newyorské centrály, jíž její představitelé Barbara Dobbs Mackenzie, vedoucí redaktorka Jadranka Važanová a výkonný redaktor Zdravko Blažeković (RILM International Center, The City University of New York) věnovali svůj odpolední čtvrteční přednáškový blok v hlavním sálu Městské knihovny.

Projekt RILM Abstracts with Full Text (RAFT¹², od 2016) v současné době plně online zpřístupňuje cca 270 odborných hudebních časopisů (z toho pět českých: Czech music quarterly, Hudební věda, Miscellanea musicologica, Musicologica brunensia a Musicologica olomucensia). Počet encyklopedických titulů online zpřístupňovaných výstupem RILM Music Encyclopedias (RME¹³, od 2015) se za poslední rok, kdy přibyly tři nové (Castil-Blaze: Dictionnaire de musique moderne, Paris 1825, 2 vol.; Terry Moran: Vietnamese musical instruments: A monographic lexikon, Singapore 2020; Sokol Shupo: Enciklopedia e muzikës shqiptare, Tiranë 2002) rozrostl na úctyhodných 67 (nalezneme mezi nimi též náš dvousvazkový Československý hudební slovník osob a institucí, ed. Gracian Černušák, Bohumír Štědroň a Zdenko Nováček, Praha 1963 a 1965). Vynikající zprávou ovšem je, že RILM získal do svého portfolia šestnáctisvazkový Dizionario enciclopedico universale della musica e dei musicisti (DEUMM, ed. Alberto Basso, Torino 1983–2005), jejž hodlá jako samostatný výstup spravovat podobně, jako spravuje dvacetidevítisvazkový Die Musik in Geschichte und Gegenwart (MGG, ed. Friedrich Blume a Ludwig Finscher, Kassel 1994–2008), ovšem s tím rozdílem, že vedle online zpřístupněného tištěného obsahu jeho veškerý online obsah nový, tj. aktualizace původních hesel (aniž by byla vytěsněna původní verze) a tvorba hesel nových (MGG Online¹⁴, od 2016), již nebude v gesci původního vydavatele, nýbrž redakce RILM.

Se spuštěním elektronické encyklopedie DEUMM Online¹⁵, k jejímuž představení její koordinátor za RILM Zdravko Blažeković přizval do Prahy též šéfredaktora zmíněného projektu Antonia Baldassarra (Hochschule Luzern – Musik), se počítá v roce 2023. Stručně k digitální databázi IPM¹⁶ (Index to Printed Music – Rejstřík tištěné hudby), kterou RILM převzal od společnosti James Adrian Music Company v roce 2018 (zal. v r. 2000 Georg R. Hill) a která jako jediná umožňuje podrobné vyhledávání jednotlivých hudebních děl (obsahuje detailní věcný i hudebně technický popis děl – obsazení, klíče, jazyk…) v bibliograficky jí soustřeďovaných publikovaných hudebních edicích, edičních řadách, sbírkách a antologiích: k dovršenému administrativnímu roku databáze podchytila 586 557 takových konkrétních hudebních titulů. (Národní knihovna ČR v současné době poskytuje svým uživatelům licencovaný přístup do všech výše jmenovaných běžících databází vyjma zmíněné poslední.)

Vlastní pracovní setkání RILM proběhlo ve středu dopoledne v prostorách Národní knihovny ČR pod vedením Jadranky Važanové. Bylo věnované zprávě o průběžných výsledcích činnosti newyorské centrály, činnosti jednotlivých redakcí (česká stojí v počtu zpracovaných a odeslaných bibliografických citací v řadě hned za Spojenými státy americkými, Ruskou federací a Německem), především však vzájemné diskusi, týkající se jak redakčního systému Ibis2, tak problematice zpracování rozličných druhů dokumentů.

Pro účastníky kongresu byl připraven i bohatý doprovodný program ve formě koncertů, výletů, výstav a exkurzí. Všechny události byly hojně navštíveny a pozitivně hodnoceny.

Illud addendum est: Kromě finanční podpory Hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR pražský kongres IAML sponzorovala vydavatelství Nkoda (hlavní sponzor), Harrassowitz, Hollitzer, ProQuest (zlatí sponzoři), Bärenreiter Praha, Berliner Philharmoniker Digital Concert Hall, QwestTvEdu, PWM Edition (stříbrní sponzoři), Breitkopf & Härtel a Český rozhlas.

Poděkování náleží vedení Národní knihovny ČR za vstřícný postoj a poskytnutí zázemí pro klidný průběh jednání. Kongres se těšil dobrovolnické podpoře s oborem spjatých zájemců dokonce i ze Slovenské republiky, za niž vděčí nepřerušené úzké česko-slovenské spolupráci obou národních skupin IAML i po rozpadu Československa.