Information for libraries

  • our website

Visual

You are here: Home Archiv 2022/1 Informace a konference Výstava Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice Ludmily

Výstava Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice Ludmily

PhDr. Renáta Modráková / Oddělení rukopisů a starých tisků, Národní knihovna České republiky

Výstava Kniha a závoj byla věnována připomínce jedenácti set let od úmrtí svaté Ludmily. Národní knihovna se tím zapojila do mohutného proudu akcí, které se snažily přiblížit naší hlavní ženskou patronku. Tvůrci výstavy využili potencionálu Národní knihovny, tj. knih uložených v klementinských fondech. Pokusili se podívat na svatou Ludmilu prostřednictvím rukopisů a starých tisků a reflektovat tak vnímání osobnosti svaté Ludmily v průběhu věků na základě studia národního písemného dědictví.

Tato výstava patřila mezi největší akce, které se od počátku milénia v Národní knihovně podařilo uskutečnit. Během týdnů bylo v Galerii Klementina představeno celkem čtrnáct rukopisů a čtyřicet tři starých tisků, z nichž mnohé patřily k tomu nejcennějšímu z klementinských fondů. Pracovní listy určené pro děti doslova mizely pod rukama. Dlouhá fronta před Zrcadlovou kaplí na dalších osmnáct vzácných originálů během prodlouženého víkendu byla srovnatelná snad jen s výstavou Vyšehradského kodexu v roce 2015.

Pojďme se vrátit k počátkům celé výstavy a přiblížit si okolnosti vzniku celé akce. Přípravné práce probíhaly řadu let. Značnou inspirací byly aktivity Spolku Svatá Ludmila 1100 let, se kterým jsem také jako hlavní autorka od samotných prvopočátků spolupracovala. Spolek původně inicioval vznik rozsáhlého týmu autorů z různých institucí, který měl pracovat na přípravě velké národní výstavy. Díky mé spolupráci se Spolkem byly do scénáře včleněny také originály z klementinských sbírek a Národní knihovna měla zaštiťovat část výstavy věnovanou knižní tradici. Archeologové garantovali představení Ludmiliny doby, Pražské arcibiskupství ji vylíčilo jako patronku českého národa, Národní galerie ji představila v obrazech a kolegové z Akademie věd a Univerzity Karlovy se zaměřili na její vědecké zhodnocení. Již během tvorby prvního rámcového scénáře bylo zřejmé, bez kterých originálů se výstava neobejde (zejména breviář z kláštera benediktinek u sv. Jiří s jedním z nejstarších záznamů o sv. Ludmile, Velislavova bible, Latinský fragment Dalimila). Bohužel z důvodu politických a personálních změn se nepodařilo plánovanou velkou akci uskutečnit. Po ukončení společných aktivit došlo k souběžným přípravám dílčích výstav (viz na jaře 2021 výstava Svatá Ludmila – Žena na rozhraní věků uspořádaná Akademií věd ČR, na podzim 2021 výstava Svatá Ludmila – kněžna LIDU MILÁ uspořádaná Pražským arcibiskupstvím).

Na konci roku 2020 jsem se s tehdejší vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků Veronikou Procházkovou rozhodla přenést naši část výstavy do prostor Národní knihovny. Na počátku roku také začal postupně vznikat autorský tým. Já sama jsem zůstala hlavní autorkou výstavy a z původního velkého autorského týmu národní výstavy jsem si oslovila Otu Halamu (Evangelická teologická fakulta), specialistu na husitství a protestantismus. Organizační záležitosti do značné míry převzal nový vedoucí ORST Jan Vojtíšek. Velkého dílu práce se vedle mě ujal David Mach z ORST, který vybral hlavně tisky z našich fondů. Významnou posilou se stal Jakub Izdný (Filozofická fakulta UK), hlavní editor publikace Svatá Ludmila. Na jeho přímé doporučení jsme oslovili prof. Jiřího Mikulce z Akademie věd, který se zaměřil na svatou Ludmilu v období baroka a následné rekatolizace. Pozvali jsme Lenku Panuškovou (Akademie věd ČR) patřící v současnosti k předním odborníkům a odbornicím na problematiku iluminace středověkých rukopisů Již v původních plánech jsem chtěla upozornit na hudební složku a pozvala jsem tedy muzikoložku Janu Vozkovou (Akademie věd ČR). L. Heilandová (ORST) se ujala zejména kramářských písní.

Během jarních měsíců roku 2021 vznikl pevný koncept celé výstavy. A také samotný název Kniha a závoj. Tato tři jednoduchá slova měla symbolicky spojit hlavní představované objekty, tedy knihy, a hlavní symbol její smrti, tedy závoj. Společně jsme se rozhodli rozčlenit výstavu do osmi bloků s tím, že každý blok měl svého garanta z autorského týmu. Kromě prvního bloku na každém pracovalo více autorů. První blok (Ludmilin život) byl ponechán Jakubu Izdnému. Význam tohoto bloku podtrhly také originály (zejména Velislavova bible a iluminovaný Breviář z kláštera benediktinek u sv. Jiří). Garantem druhého bloku (Ludmilin blok) jsem byla já sama, ale na jeho tvorbě spolupracovalo dalších pět autorů. Jeho dominantou byl především drobný breviář VI E 13 z druhé poloviny 12. století z kláštera benediktinek u sv. Jiří, obsahující jedny z nejstarších záznamů o svaté Ludmile, a ilustrovaná inkunábule Pasionálu z roku 1495. V širším autorském uskupení vznikal také třetí blok (Ludmila ve svatováclavské legendě), i když koordinace prací se ujal Jakub Izdný. Tento blok především propojil svatou Ludmilu s jejím vnukem, svatým Václavem. Mezi mnohými originály zmiňuji především Latinský fragment Dalimila a tisk Svaté cesta od Jana Tannera s jedinečnou obrazovou výzdobou. Blok Ludmila jako součást panteonu českých svatých, v pořadí pátý, zasadil světici mezi ostatní patrony (garantem Jiří Mikulec). Dominantami výstavních prostor byly rozměrná univerzitní teze Th 119 z roku 1707 a tištěné Obsequiale z roku 1520. Největší množství exponátů bylo představeno v rámci šestého bloku, Ludmila v dějepisectví, jehož se ujal zejména Jiří Mikulec a jehož cílem bylo představit kněžnu očima význačných českých vědců. Nemohli jsme opomenout takové velikány jako Václava Hájka z Libočan (a jeho Kroniku českou), Josefa Dobrovského (a jeho kritické zpracování Kristiánovy legendy), Bohuslava Balbína (a jeho Epitome historica rerum Bohemicarum) a mnohé jiné. Následující bloky byly již podstatně menší. V bloku Ludmila v kazatelství byla prostřednictvím Oty Halamy představena světice v kazatelské literatuře. Hudební blok (Ludmila a hudba) doslova rozezněl výstavní prostory, a to nejen na fóliích rukopisů (nejtěžší originál výstavy Malostranský graduál) a tisků (Adam Michna z Otradovic Muzika česká), ale také prostřednictvím reprodukované hudby, kterou vybrali kolegové z Hudebního oddělení (Schola Gregoriana Pragensis a Adam Michna z Otradovic). Výstavu uzavíral blok Ludmila jako přímluvkyně, který líčil Ludmilu jako objekt modliteb. Vyobrazení Ludmily v tisku Hortulu animae se stalo jedním z ikonických obrazů výstavy. Souběžně restaurátorské oddělení pracovalo na přípravě úctyhodného množství exponátů. Bohužel nakonec jsme některé díky špatnému fyzickému stavu představit nemohli (například rukopis Pasionálu z roku 1395 nebo opis děl Mistra Jana Husa).

Od léta se zintenzivnily práce na grafické podobě celé výstavy. Grafička Tereza Eliášová vtiskla výstavě nádhernou a nadějeplnou kombinaci modré a žluté barvy a zároveň vytvořila originální plakát, na němž je brutální scéna Uškrcení svaté Ludmily utlumena poněkud naivním výjevem téhož z drobného rukopisu z druhé poloviny 14. století. Zároveň se začalo pracovat na pracovních listech pro děti, které jsem nakonec vytvořila spolu s Veronikou Rákocy a Terezou Eliášovou.

Během podzimních měsíců byly zintenzivněny všechny práce. Do akcí se zapojila nová ředitelka Odboru komunikace Národní knihovny Martina Košanová, která připravila úspěšnou kampaň na sociálních sítích. Současně zkoordinovala práce na plánovaných doprovodných akcí. Některé se nakonec nepodařilo uskutečnit (jako například koncerty nebo čtení z Kristiánovy legendy, hra pro děti), některé v pozměněné podobě ano (pracovní listy pro děti, virtuální výstava) a některé byly novátorskými nápady paní ředitelky (propagační předměty, velkolepý závoj na fasádě Klementina a mnohé jiné).

13. prosince jsme nevěřili, že se podařilo první fázi výstavy v Galerii Klementinum opravdu uskutečnit. Covidová situace mě sice od samotných počátků nutila pracovat se třemi verzemi. To, že se podařilo otevřít a uskutečnit výstavu v plné verzi, tj. se všemi originály v Galerii ve dnech 13. prosince 2021 až 30. ledna 2022 a v Zrcadlové kapli ve dnech 14. až 16. ledna 2022, považuji dodnes za malý zázrak.

Druhým zázrakem pro mě bylo to, že díky spolupráci s Michaelem Lužným a Annou Pokornou z referátu Manuscriptoria a firmou AiP Beroun se v rekordním čase jednoho týdne podařilo překlopit celou fyzickou výstavu do virtuálního prostoru (https://beta.manuscriptorium.com/virtualni-vystava-kniha-a-zavoj/). Obě výstavy, fyzická i virtuální tak byly zpřístupněny ve stejný den.

Vrcholným okamžikem bylo vystavení osmnácti nejvzácnějších originálů v Zrcadlové kapli ve dnech 14. až 16. ledna. Velká mediální kampaň zprostředkovala skrze všechny významné televizní a rozhlasové stanice a významné noviny a deníky informace o výstavě. Největší zájem novinářů přirozeně upoutala čtveřice rukopisů (Velislavova bible, Latinský fragment Dalimila, Malostranský graduál a breviář s nejstarším záznamem). Ještě v pátek ráno jsme spolu s generálním ředitelem Tomášem Foltýnem prorokovali, že překročí-li návštěvnost hranici dvanácti set lidí, bude to velký úspěch. Konečné číslo návštěvníků se zastavilo zhruba u dvou tisíc.

Výstava měla obrovský úspěch, zejména s ohledem na nepříznivou epidemiologickou situaci a vzbudila zájem značného počtu návštěvníků. Razítko s vyobrazením světice v Galerii bylo vedle kliky u dveří jedním z nejvytíženějších předmětů. Některé neuskutečněné akce sice mrzí (třeba vernisáž nebo hra pro děti), celkový dobrý dojem zůstává.

Výstava nadále pokračuje ve virtuálním prostoru. Brzy také zpracujeme anglickou verzi tak, aby se o svaté Ludmile dozvědělo i mezinárodní publikum. Pod dojmem současných událostí se ukazuje, že posilování národních tradic je pro naši přítomnost a budoucnost nezbytné.

Tento rok bude také rokem stejnojmenné publikace Kniha a závoj. Na její tvorbě pracuje ten samý autorský tým, bohužel již bez Jany Vozkové. Krátké texty na panelech jsou jednotlivými autory přepracovány a rozšiřovány. Mnohé texty budou zcela nové a přinesou řadu dosud neznámých informací. Formou krátkých katalogových záznamů budou představeny jednotlivé originály a každý bude mít svou doprovodnou fotku.

Vlastně ani tímto rokem veškeré akce nekončí. Pomalu, ale jistě vyhlížíme k roku 2025, ve kterém si budeme připomínat tisíc sto let od translace (tedy přenesení těla) sv. Ludmily. Co tento rok přinese pro Národní knihovnu, ještě nevíme. Ale už teď víme, že rukopisy a tisky z klementinských fondů budou do případných akcí určitě zapojeny. Spolu s námi.

plakat_endversion.jpg

IMG_20211212_151855.jpg

Obr2_XXIII_C_124_185R_excelent.JPG

XII_E_17_______2KOMEX0002V.JPG

Knihaazavoj_detskadilna.jpg

54_E_48.jpg

Mar 01, 2022




Vyhledávání
Covidočtení

Chcete vědět, zda z nás udělal covid větší čtenáře? Jak se změnily naše čtenářské návyky? Nebo jaká byla a je česká čtenářská kultura? To vše najdete v nové publikaci vydané nakladatelstvím Host ve spolupráci s Národní knihovnou ČR.

https://www.hostbrno.cz/covidocteni/

CovidoCteni.jpeg

Tajemství knih

termín: 3. 6. – 3. 9. 2022

Klementinum 190, Praha 1

Knihovnický kalendář 2023

Kalendář na rok 2023 s názvem „Knižní obálky tří století“ vznikl ve spolupráci s Knihovnou Národního muzea. Kalendář představuje výběr nejatraktivnějších originálních předloh pro tisk knižních obálek a přebalů ze sbírek oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Podstatnou část výběru tvoří obálky 20. století, pro srovnání jsou zařazeny i práce z 19. a 21. století. Pro stolní kalendář byly vybrány díla proslulých i méně známých tvůrců, například Františka Koblihy, Jana Konůpka, Ondřeje Sekory, Václava Kabáta, Jaroslava Hořánka, Dany Puchnarové, Jana Černého-Klatovského, Petra Dillingera, Václava Fialy, Václava Čutty a dalších.

Objednávkový formulář:
https://forms.gle/zwVBQGCfgdKAAvZr8

Studentská konference Think!+

Termín: 23. 6. 2022

Místo: Filozofická fakulta Univerzity Pardubice

Přihlaste se na sedmý ročník studentské konference Think!+, kterou pořádají doktorandi FF Univerzity Pardubice.
Cílem konference je umožnit studentům prezentovat rozmanitá témata, otevřít nové perspektivy a zprostředkovat mezioborový dialog. Setkání účastníkům poskytne nejen vzájemnou inspiraci, ale rovněž příležitost k reflexi své dosavadní vědecké práce.

Více informací:

https://kfr.upce.cz/cs/studentska-konference-think-2022-23-6-2022