eHealth v ČR – porovnání vybraných webových stránek

Bc. Alchimowicz, David / Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta informatiky a statistiky, Winstona Churchilla 1938/4, 130 67 Praha 3-Žižkov

1 eHealth

Samotný pojem eHealth se do zdravotnictví dostal na přelomu tisíciletí, tedy zhruba před dvaceti lety. Propojením medicíny a výpočetní techniky vznikl obor s názvem eHealth. Zmíněným výrazem se proto označuje elektronizované a informatizované zdravotnictví (Středa a Hána, 2016, s. 14).

Pojem eHealth zahrnuje jak zdravotní péči, tak i další aspekty spojené se zdravím, jako je oblast zdravého životního stylu. Obecně lze cíle eHealth vymezit jako elektronický servis. Služby takového servisu mohou být zaměřeny na prevenci a léčbu onemocnění pomocí informačních a komunikačních technologií, k organizaci zdravotnictví, může se jednat o služby ke komunikaci pro zdravotní servis, ale i další. V širším pohledu je cílem jednoznačně zlepšení zdravotní péče jak celosvětově, tak v konkrétních zemích, regionech, oblastech, a to vše za využití moderních informačních a komunikačních technologií (Středa a Hána, 2016, s. 14–15).

1.1 Telemedicína

Telemedicína má delší historii než eHealth, ale v současnosti patří právě pod eHealth. Původně termín označoval tzv. dálkovou medicínu, přičemž k přenosu dat a informací postačily off-line technologie jako předání zpráv ústně nebo třeba předání psané informace poštou či vizuálními signály. V dnešním pojetí je telemedicína označením pro dálkovou medicínu, zejména pro dálkový přenos dat, konzultační činnost a vzdálené poskytování zdravotnických a příbuzných služeb (Středa a Hána, 2016, s. 14–15).

Pro jednotlivé lékařské obory má klinická telemedicína společné prvky. Její základní okruhy působení lze rozdělit do čtyř kategorií (Středa a Hána, 2016, s. 68):

• transfer informací – posílání různých souborů s informacemi, obrazovými a zvukovými daty, nemusí se dít v reálném čase;
• dálkový monitoring – synchronní i asynchronní komunikace, sledování chronických pacientů chytrými zařízeními na dálku, v případě problémů např. videokonference;
• terapie na dálku – dálková terapie pacienta v domácím prostředí (diagnostika) nebo chirurgické terapie, kdy je možné chirurgické zákroky provádět na dálku pomocí robotů. Patří sem i psychoterapie a logopedie;
• telemedicínské vzdělávání – sdílení informací a znalostí mezi lékaři za použití moderních počítačových technologií, hlavně internetu, např. videokonference.

1.2 eGovernment

Elektronizovaná státní správa neboli eGovernment je dle Ministerstva vnitra České republiky (dále MVČR): „Správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější.“ (MVČR – eGovernment, ©2020). Dle Evropské komise jde o možná technologická řešení pro subjekty a osoby sdílející informace. Těmi mohou být hlavně orgány veřejné správy, podniky a další (Evropská komise – eGovernment, [2021]).

1.2.1 Propojení s eHealth

Kromě stejného anglického slova – electronic, ze kterého pojmy eHealth a eGovernment vycházejí, mají tyto „služby“ společné i základní registry. Propojení státní správy a komponentů eHealth je proto nezbytné pro správné fungování. Například projekt Informačního a datového resortního rozhraní (IDRR), který je vyvíjen v ČR a má na našem území zajistit nezbytnou infrastrukturu pro správné fungování eHealth, využívá služeb právě základních registrů státu spravovaných MVČR jako je Registr obyvatel a Registr osob (Blaha, 2019, s. 9).

Oblast zdravotnictví potřebuje využívat služby eGovernmentu například pro identifikaci a autentizaci fyzických osob prostřednictvím služeb Národní identitní autority NIA (Šedivec 2018). Pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) je nutností komunikovat se zdravotnickými zařízení pro vyplácení nemocenského. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti neboli neschopenka slouží k uvolnění nemocného pacienta ze zaměstnání a výběru nemocenské dávky z nemocenského pojištění, pokud dočasná pracovní neschopnost trvá více než 14 dní. Toto pojištění platí zaměstnanci zaměstnavatel ze zákona, osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Pokud pracovní neschopnost trvá do 14 dní včetně, je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy zaměstnavatelem (Česká správa sociálního zabezpečení, [2020]). Stejně tak jako musí být v kontaktu se zaměstnavatelem. Bez eGovernmentu by projekt eNeschopenka ČSSZ nemohl být funkční. Portál občana (https://obcan.portal.gov.cz/) neboli transakční (soukromý) portál veřejné správy jako součást eGovernmentu umožňuje přístup k eReceptu (Portál občana, ©2021). Tedy minimálně ke všem lékovým receptům v elektronické podobě; povinnost vydávat jej místo klasického papírového je už od roku 2018 (epreskripce.cz, ©2018). Mezi další možnosti Portálu občana patří třeba: informace z katastru nemovitostí, informace o pracovní neschopnosti, výpis z rejstříku trestů, to vše bez datové schránky. Prostřednictvím datové schránky je možné zažádat o potvrzení o studiu, výpis bodového hodnocení řidiče, podání daňového přiznání a další (Portál občana, ©2021).

2 Informační zdroje

2.1 Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZČR)

Stránky MZČR (https://www.mzcr.cz/) jsou hlavním zdrojem při vyhledávání relevantních, ověřených a aktuálních informací k oblasti zdravotnictví v Česku. Také obsahují užitečné odkazy na subdomény ministerstva, jako jsou stránky věnované přímo pandemii koronaviru. Popisují celou strukturu, fungování a plány ministerstva zdravotnictví. Obsahují odkazy na dokumenty vydané orgány ministerstva.

Samostatné webové stránky MZČR Koronavirus (https://koronavirus.mzcr.cz/) se věnují všem tématům souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru a onemocnění COVID-19 v ČR. Na úvodní stránce se nachází přehled aktuálních statistik a poté již chronologicky seřazené tiskové zprávy (seřazené od nejnovější). Web je provozován přímo MZČR. Podrobné statistiky ke zmíněnému onemocnění se nacházejí na portálu MZČR Onemocnění aktuálně (https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/). Tento portál obsahuje přehled aktuálních informací o nemocech v České republice, v současné době je zde rozcestník směřující na přehledy dvou virových onemocnění: COVID-19 a spalniček. Na vývoji se podílí ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (Onemocnění aktuálně MZČR, 2020).

2.2 Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ)

K získání informací z oblasti vývoje a implementace eHealth v ČR jistě dobře poslouží stránky NCEZ (https://ncez.mzcr.cz/cs), spadající pod doménu MZČR. Jejich obsahem jsou aktuality k postupu elektronizace zdravotnictví v tuzemsku. Hlavní strana opět obsahuje kromě navigace po webu a patičky s odkazy na užitečné informace chronologicky seřazené články aktualit souvisejících s elektronickým zdravotnictvím. Články jsou rozděleny navigací na sekce článků s dokumenty, s projekty, se standardy, nebo se zde například nachází rozcestník Kybernetické bezpečnosti, který kromě aktuálních článků na dané téma obsahuje odkazy na dokumentaci k Metodickému pokynu poskytovatelům zdravotních služeb k problematice kybernetické bezpečnosti (NCEZ, ©2020).

2.3 Národní zdravotnický informační portál (NZIP)

NZIP (https://www.nzip.cz/) je samostatný web provozovaný ÚZIS s obsahem garantovaným MZČR. Obsahem portálu jsou informace z oblasti zdravotnictví pro laickou veřejnost. Autory obsahu jsou odborníci z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, Státního zdravotního ústavu, MZČR a ÚZIS. Web se dělí na několika tematických modulů (NZIP – O projektu, 2021):

• Mapa zdravotní péče,
• Životní situace, Prevence a zdravý životní styl, Informace o nemocech,
• Doporučené weby,
• Rejstřík pojmů.*

2.4 Covid portál

Web Ministerstva vnitra (https://covid.gov.cz/) sdílí tematiku s portálem MZČR Koronavirus. Zaměřuje se ale na aktuální opatření spojené s pandemií a také nabízí informace k řešení životních situací souvisejících s pandemií. Portál má také sekci věnovanou očkování, stejně jako portál ke koronaviru MZČR, ale nabízí více praktických informací. Ke každé konkrétní sekci jsou k dispozici odpovědi na často kladené dotazy. U nich jsou uvedeny i odkazy na podobná témata či jiné odborné stránky. Aktuální opatření jsou pak rozdělena dle kategorií a je možné v nich vyhledávat, stejně tak i v jiných sekcích.

3 Hodnocení vybraných webových stránek

Byly vybrány některé informační zdroje – webové stránky z předchozích zmíněných – ke zhodnocení a porovnání. Konkrétně jde o tři stránky, a to:

• Stránky Ministerstva zdravotnictví České republiky (https://www.mzcr.cz/) –důvodem výběru je častý výskyt odkazů na stránky MZČR při zadání klíčového slova „zdravotnictví“.
• Web MZČR: Koronavirus (https://koronavirus.mzcr.cz/) – týká se přímo aktuálních informací k onemocnění a s ním spojených opatření.
• Národní zdravotnický informační portál (https://www.nzip.cz/) ÚZIS – informační portál s informacemi o zdraví a nemocech přímo od MZČR.

3.1 Kritéria hodnocení

Webové stránky, které budou porovnány, jsou všechny informačního charakteru a podle toho byla zvolena také kritéria hodnocení. Zvolené jednotlivé kategorie kritérií jsou:

• informační hodnota,
• uživatelské prostředí,
• technická úroveň.

V kategorii věnované informační hodnotě bude na hodnocené weby nahlíženo jako na informační zdroje. Weby budou zhodnoceny dle testu C.R.A.P. Ten se skládá ze čtyř částí, každá část je hodnocena body od nuly do pěti bodů (Masarykova univerzita, ©2019):

• aktuálnost,
• spolehlivost,
• autorita,
• účel.

U další kategorie týkající se uživatelského prostředí bude zhodnocena práce s webovými stránkami ze subjektivního pohledu uživatele, tedy navigace v nich, vyhledávání, ale i celkový vzhled a čitelnost obsahových prvků.

Nakonec bude zhodnocena technická úroveň webových stránek: a jejich technická vyspělost, míra zabezpečení či jejich responzibilita (přizpůsobivost obsahu webových stránek dle velikosti/rozlišení okna prohlížeče) a rychlost načítání. Zabezpečení bude otestováno pomocí tří testů nezávislých služeb. Jedná se o službu SSL Server Test od SSL Labs společnosti Qualys (https://www.ssllabs.com/ssltest/). Dále službou Security Headers od Scotta Helmeho (https://securityheaders.com/) a nakonec službou Mozilla Observatory společnosti Mozilla (https://observatory.mozilla.org/).

3.2 Hodnocení

Pro hodnocení slouží kritéria, která jsou přiřazena k jednotlivým kategoriím. Každá kategorie má svoji vlastní váhu, jak je vidět v tabulce níže (zdroj vlastní):

Tab. 1 Zvolená kritéria a jejich kategorie pro hodnocení vybraných webových stránek. Pro každé kritérium je uveden maximální možný počet bodů a pro každou kategorii je uvedena také její váha (zdroj vlastní).

3.3 Analýza webových stránek

3.3.1 Ministerstvo zdravotnictví ČR – MZČR

Obr. 2 Úvodní stránka webu MZČR. Zdroj: https://www.mzcr.cz/

1. Informační hodnota

Z hlediska aktuálnosti není pochyb o tom, že stránky MZČR jsou pravidelně aktualizovány. Jak vyplývá z jejich formátu, jednotlivé články jsou rozděleny do sekcí, jsou zde pravidelně přidávány články, ve sledované době na téma pandemie. Na stránkách nebylo datum jejich vytvoření a aktualizací nalezitelné, ale aktuálnost je zřejmá..

U spolehlivosti není pochyb o věrnosti obsahu. Zdrojem je samo ministerstvo. Články jsou rozřazeny logicky, ale orientace v nich je problematičtější. Důležitější informace nejsou v článcích zvýrazněné a tabulky jsou nepřehledné. A jelikož je autorem samo ministerstvo, o autoritě není pochyb. Navíc u některých článků je uveden fyzický autor.

V případě poslední položky kategorie, a to účelu, jsou vyjmenovány zdroje, kterým je nejčastěji samotné ministerstvo a jeho instituce. U jednotlivých článků jsou dostupné i dokumenty, ze kterých článek vychází. Informace jsou prezentovány odborně a za celkem jasným účelem poskytovat aktuální informace k činnosti ministerstva, i když volba formátu stránek to občas zpochybňuje.

Aktuálnost: 5 bodů; spolehlivost: 3 body; autorita: 4 body; účel: 3 body.

2. Uživatelské prostředí

Vyhledání stránek MZČR je snadné, není potřeba zadat ani celý název, stačí jen klíčová slova jako „zdravotnictví“. Orientace v nich je na úvodní stránce docela snadná, nacházejí se zde nejnovější články s aktuálními informacemi a jasná je i navigace. Horší je to ale v sekcích webu. Například při průchodu webem, sekcí Agendy ministerstva a podsekcí Zdravotní pojištění se nachází článek Protokoly z kontrol. V něm se nacházejí dokumenty – protokoly, ale žádný popis k nim. Chybí ikony jakožto záchytné body a formát stránek skládajících se z jednotlivých článků není nejlepší.

Dalším kritériem v této kategorii je vyhledávání na webu. V případě využití vyhledávacího pole a zadání klíčových slov vyhledání funguje dobře, vyhledá články s klíčovým slovem. Žádné pokročilé funkce ale dostupné nejsou a našeptávání není dobré. Při procházení navigace a jednotlivých kategorií je trochu obtížnější se na webu vyznat, pokud uživatel přesně neví, co a kde hledá.

Vzhled stránek MZČR působí již trochu zastarale, ale v zásadě není co vytknout. Pro čitelnost obsahových prvků jako jsou jednotlivé sekce, odstavce článků a třeba tlačítka navigace platí, že působí trochu nepatrně ale interaktivní obsah jako například tlačítka jsou funkční a práce se stránkami z hlediska technického procházení obsahu není náročná, i když chybí nějaké záchytné body a rozložení obsahových prvků by mohlo být lepší. Sekce článků splývají dohromady, stejně tak jako položky v navigaci.

Vyhledání stránek: 5 bodů; orientace: 5 bodů; vyhledávání na webu: 2 body; vzhled: 3 body; čitelnost obsahových prvků: 5 bodů.

3. Technická vyspělost

Bezpečnostními testy prošel web MZČR v zásadě dobře. Chyběly hlavičky stránek s novějšími funkcemi a často složitějším nastavením. Následuje výčet známek z testů služeb zabývajících se zabezpečením webu a serveru, na kterém je web umístěn: SSL Labs: A+, Security Headers: B, Mozilla Observatory: B.

Při zjišťování, jak se chová obsah při různých rozměrech zobrazovaného okna, tedy responzibility, nebyla zaznamenána žádná chyba ani zásadní nedostatek, pouze infografika ve formě obrázku k současné epidemiologické situaci se při zmenšení na rozměry mobilních zařízení nepřizpůsobila a přetékala mimo obrazovku. Pro nejvyšší testované rozlišení UHD 4k je obsah trochu nečitelný a více než dvě třetiny obrazovky zůstává nevyužito. Není to ale nic zásadního, co by snižovalo použitelnost.

Jelikož stránky neobsahují skoro žádné obrázky, animace ani videa či nějaký propojený obsah, je rychlost načítání bezproblémová.

Validátor HTML & CSS: 2 body; bezpečnostní testy: 9 bodů; responzibilita: 8 bodů; rychlost načítání: 2,5 bodu.

3.3.2 MZČR: Koronavirus

Obr. 3 Úvodní stránka webu MZČR: Aktuálně o koronaviru. Zdroj: https://koronavirus.mzcr.cz/

1. Informační hodnota

Na úvodní stránce portálu ke koronaviru se nacházejí aktuální statistiky k onemocnění a odkaz na zdroj, což je opět část webu MZČR: Onemocnění aktuálně. Dále na stránce pokračují aktuální informace k epidemiologické situaci jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které mají formu článků a obsahují datum přidání. V patičce stránek se nachází aktuální rok.

Stránky portálu jsou jak vzhledem, tak i funkčností podobné stránkám MZČR, ale jednotlivé texty jsou díky jednoduššímu vzhledu přehlednější, i když články jsou často úplně shodné s články vyvěšenými na stránkách MZČR. Struktura některých kategorií je i přes zvýraznění důležitých informací nepřehledná a bývá problém se v nich vyznat. Zdroj je stejný a je jím samo ministerstvo a jeho instituce a spolehlivost je proto zaručená. Jak už vyplývá z názvu stránek, spadají pod MZČR a jejich doménu, takže autorita je stejná.

Obsah je tvořen odborně bez subjektivního zabarvení a je podložen garantovanými daty ministerstva. Účel je jasný hned od úvodní stránky.

Aktuálnost: 5 bodů; spolehlivost: 3,5 bodu; autorita: 4 body; účel: 5 bodů.

2. Uživatelské prostředí

Stránky portálu se objevují na prvním místě výsledků při vyhledávání podle klíčového slova „koronavirus“.

V navigaci stránek jsou vyjmenovány důležité pojmy a kategorie, které uživateli usnadňují orientaci na stránkách portálu, často vedou odkazy na jiné stránky, například na stránky MVČR Covid portál, jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly. Takže aktuální opatření jsou sice v článcích dostupná, ale v mnohem přehlednější podobě se nacházejí právě na zmíněném portálu. Základní pohyb po stránkách je jednoduchý, často ale jednotlivé sekce webových stránek obsahují mnoho odkazů a to zapříčiňuje nepřehlednost.

Stránky neobsahují žádné integrované rozhraní k vyhledávání na stránce, jen navigaci.

Vzhled stránek samotných je velmi jednoduchý, obsahuje jen několik ilustrativních ikon a náhledy obrázků. Grafika na úvodní stránce je přejata ze stránek MZČR Onemocnění aktuálně a je velmi pestrobarevná. Jednoduchý vzhled je určitě plus, bohužel ke zvýraznění odkazů je použita tmavě zelená barva a to na přehlednosti nepřidává, stejně jako fakt, že odkazy tvoří velkou část textu. Proto čitelnost obsahových prvků je pro různé prvky jiná, to samé platí i pro jednotlivé části stránek, kdy některé jsou přehlednější než jiné. Pochopení a přehlednost to často snižuje.

Vyhledání stránek: 5 bodů; orientace: 5 bodů; vyhledávání na webu: 0,5 bodu; vzhled: 3 body; čitelnost obsahových prvků: 3 body.

3. Technická vyspělost

Co se týče bezpečnostních testů, na to, že hodnocené stránky jsou subdoménou ministerstva, kvalit kořenových stránek nedosahují. Už prvním varováním jsou výsledky testu SSL Labs, kdy známka A není vůbec špatná, ale při nahlédnutí do testovacího protokolu si nelze nepovšimnout například faktu, že chybí podpora moderního a bezpečného protokolu TLS 1.3. Dalším varováním jsou chybějící jakékoliv hlavičky HTTPS. V testu Security Headers proto stránky propadly se známkou F. Stejnou známku dostaly stránky i v případě posledního testu Mozilla Observatory. Všechny externí zdroje jsou dle zjištění posledního testu aspoň načítány přes zabezpečený protokol HTTPS.

Stránky jsou sice optimalizovány pro mobilní zařízení, responzibilita však není dobrá. Ještě více se prohlubuje ztížená orientace na webu a nečitelnost ovládacích prvků. Obrázky jsou nečitelné, infografika a ikony splývají dohromady.

Rychlost načítání je dobrá, jednoduchost se zákonitě projevila i zde.

Validátor HTML & CSS: 2 body; bezpečnostní testy: 5 bodů; responzibilita: 5 bodů; rychlost načítání: 2,5 bodu.

3.3.3 Národní zdravotnický informační portál – NZIP

Obr. 4 Úvodní stránka webu NZIP. Zdroj: https://www.nzip.cz/

1. Informační hodnota

V patičce úvodních stránek portálu NZIP je řádek s citací webu, který obsahuje aktuální rok. Při procházení webových stránek až k článkům nejsou uvedena žádná data; jen u samotných článků bývají občas na konci citace s datem citování, ale zdaleka ne u všech. V některých kategoriích článků jsou dostupné jen odkazy na externí zdroje. Aktuálnost některých článků je proto těžko stanovitelná, i když mohou informace v nich být stále platné.

Úvodní stránka obsahuje přehlednou navigaci a pole pro vyhledávání, pod tím následují vybrané články. Struktura kategorií je jasná, každá kategorie obsahuje stručný popis obsahu. Texty článků jsou přehledné, se zvýrazněním důležitých pojmů, doplněné o odkazy provázané na pojmy využité v článcích, podobně, jako to funguje v případě Wikipedie. Spolehlivost se dá ověřit v sekci O projektu, kde jsou vypsány cíle a autoři stránek, primárními zdroji jsou odborníci, sekundárními pak ověřené tuzemské a zahraniční weby. Obsah je garantován MZČR a provozovatelem portálu je ÚZIS. U konkrétních článků se jako autor uvádí nejčastěji instituce, konkrétní možní autoři článků jsou pak uvedeni v sekci Kdo jsme.

V sekci O projektu je jasně popsán účel stránek a při procházení částmi webu se účel potvrzuje. Text článků je psán odborně, popisky jednotlivých kategorií ale místy s emočně laděnými slovy a více populárně naučný styl než styl odborný.

Aktuálnost: 3 body; spolehlivost: 5 bodů; autorita: 4 body; účel: 5 bodů.

2. Uživatelské prostředí

Pro vyhledání stránek portálu NZIP byla použita klíčová slova „informace nemoci“ psána dohromady. Požadovaný výsledek se objevil na třetím místě.

Orientace na stránkách webu je poměrně jednoduchá, sekce jsou dobře rozčleněné a články obsahují logicky na sebe navazující informace, pojmy jsou navíc propojené a při umístění ukazatele myši na takovýto zvýrazněný pojem se zobrazí stručné vysvětlení, po kliknutí pak celý článek o pojmu. Na stránkách jednotlivých článků je jednoduchá navigace: kde se právě uživatel nachází, v jaké sekci webu a kategorii článků. Navigace není po straně v poli, a tak se při procházení článků neposouvá zároveň se stránkou.

Vyhledávací pole je dostupné na všech stránkách a podporuje pokročilé našeptávání. Už při zadání prvního písmene se zobrazí navrhované kategorie článků, články samotné, relevantní zdroje a pojmy z rejstříku. Pro vyhledávání na webu je také možné použít některé základní pokročilé funkce jako je typ výsledků nebo jejich řazení dle data přidání.

Přehlednost stránek je dána i moderním a funkčním vzhledem s vysokým počtem ikon a ilustrací, které ale nezapříčiňují přehlcení a následnou nečitelnost obsahu. Obsahové prvky jsou čitelné, používání je intuitivní. Design je konzistentní na všech stránkách. Oproti výše testovaným českým stránkám je vzhled stránek jednoduchý, ale zároveň daleko propracovanější.

Vyhledání stránek: 4 body; orientace: 9 bodů; vyhledávání na webu: 4,5 bodu; vzhled: 5 bodů; čitelnost obsahových prvků: 9 bodů.

3. Technická vyspělost

Z důvodu podpory starých protokolů pro šifrovanou komunikaci (TLS 1.0 a TLS 1.1), které jsou službou SSL Labs vyhodnoceny jako rizikové, byla známka z tohoto bezpečnostního testu snížena na B. V dalších dvou testech, tedy Security Headers a Mozilla Observatory, byl server ohodnocen známkou F také proto, že podporuje připojení přes nezašifrovaný protokol HTTP.

Přizpůsobení stránky mobilním zařízením i tabletům je příkladné. Responzibilita je výborná při pohybu po celém webu, všechny stránky jsou uzpůsobeny pro mobilní zařízení, dokonce i mapa, která je v sekci vyhledání nejbližšího zařízení zdravotní péče dle vybraného druhu. Všechny prvky webu jsou stejně dobře funkční v jakémkoliv rozlišení.

Načítání stránek je i při použití nespočtu ilustrací, ikon a funkčního obsahu rychlé a bezproblémové, opět ve všech částech webu.

Validátor HTML & CSS: 2 body; bezpečnostní testy: 4 body; responzibilita: 10 bodů; rychlost načítání: 2,5 bodu.

3.4 Závěr k analýze

Tabulka 2 - Bodové počty dle jednotlivých kategorií kritérií pro jednotlivé webové stránky, celkový počet bodů a celkové pořadí webových stránek. Zdroj vlastní.

Z tabulky 2 vyplývá, že z analyzovaných stránek je na prvním místě portál NZIP. Web si drží markantní náskok před stránkami MZČR, které se umístily na druhém místě, a posledními stránkami je portál MZČR věnovaný koronaviru, které jsou zároveň subdoménou tohoto ministerstva.

Rozdíly jsou především u kritérií uživatelského prostředí. Stránky NZIP zdobí moderní design, který je zároveň nejpřehlednější. Pohyb po stránkách webu je na rozdíl od dalších dvou jednoduchý, vyhledávání je také na velmi dobré úrovni. Technická vyspělost je také „ukázková“, až na zabezpečení, které u informačních zdrojů, u nichž uživatel nevyplňuje žádné údaje, není zas tak podstatná, navíc, pokud vezmeme v potaz ověřené vydavatele. I tak je ale třeba na ni dbát.

Web MZČR je na tom s bezpečností o poznání lépe, nicméně orientace na něm je o poznání horší. Obsahem webu jsou články, občas jen odkazy na dokumenty, což může zhoršovat pohyb po stránkách, navíc při nepřehledné navigaci a téměř žádné pomocné infografice.

Poslední subdoménou webu MZČR věnovanou koronaviru (MZČR: Koronavirus) je pak velmi jednoduchý web, který sice nabízí okénko s aktuálními statistikami, další funkcionalitu ale postrádá, stejně jako přehlednost. Články s aktualitami jsou kopií článků na webu samotného MZČR. Web působí jako dočasný nebo rozpracovaný, i když existuje od března minulého roku. Daleko lepší popis aktuálních opatření je na webu Ministerstva vnitra (https://covid.gov.cz/) – Covid portál, odkud vedou i odkazy například na centrální rezervační systém nebo na sekci portálu s informacemi k očkování, který je graficky lépe zpracován s daleko lepší funkčností.

Závěr

Česká republika se jako jeden z prvních států účastnila pilotního projektu přeshraniční výměny zdravotnických dat. Již od roku 2018 je u nás také povinná elektronická preskripce léků, eNeschopenka je pak povinná od roku 2020. Elektronické zdravotní knížky jsou také dostupné už delší dobu, i když zatím chybí propojení například se zmíněným portálem občana.

Dle dokumentu Evropské komise Benchmarking Deployment of eHealth among General Practitioners (Hodnocení rozvoje eHealth mezi hlavními odborníky) z roku 2018 se v souhrnném hodnocení ČR nachází skoro přesně na středu mezi státy EU. Dokument je již několik let starý, a tak umístění již nemusí odpovídat.

Kde je ale třeba zlepšení, bez ohledu na hodnocení zprávy EK, tak to jsou dva ze tří webů, které zde byly popsány a zhodnoceny. Práce s nimi je náročná hlavně kvůli špatné orientaci po stránce a nečitelnosti obsahu.

Použitá literatura

BLAHA, Milan. Elektronizace zdravotnictví a integrované datové rozhraní resortu: Konference ,,Telemedicína Brno 2019˝. In: Akutně.cz [online]. Hotel Myslivna v Brně: ÚZIS, [2019] [cit. 2021-02-10]. Dostupné z: https://www.akutne.cz/res/publikace/05-blaha.pdf

ČR, ÚZIS. O projektu | NZIP. In: NZIP.cz [online]. 2021 [cit. 10.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/o-projektu.

ČSSZ. Nemocenské. In: Česká zpráva sociálního zabezpečení [online]. 2020 [cit. 03.02.2021]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/nemocenske

EUROPAN COMMISION. Elektronická veřejná správa (eGovernment). In: Evropská komise – European Commission [online]. 2021 [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/egovernment_en.

MVČR. Co je eGovernment? –- Ministerstvo vnitra České republiky. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2020 [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx.

MVČR. Portál občana – Ministerstvo vnitra České republiky. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 28. 1. 2021 [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/portal-obcana.aspx.

MVČR. Portál občana – Ministerstvo vnitra České republiky. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 28. 1. 2021 [cit. 09.03.2021]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/portal-obcana.aspx

MZČR. COVID-19 v ČR | Onemocnění Aktuálně MZČR. In: onemocneni-aktualne.mzcr.cz [online]. 2021 [cit. 15.02.2021]. Dostupné z: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/widget.

Národní centrum elektronického zdravotnictví [online]. Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám. 4 128 01 Praha 2: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2020 [cit. 2020-11-18]. Dostupné z: https://ncez.mzcr.cz/cs.

STŘEDA, Leoš a Karel HÁNA. EHealth a telemedicína: učebnice pro vysoké školy. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5764-3.

SÚKL. Elektronické preskripce | eRecept. In: Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2018 [cit. 03.02.2021]. Dostupné z: https://www.epreskripce.cz/.

ŠEDIVEC, Tomáš. ISSS 2018: Návaznost eHealth na eGovernment ČR, Tomáš Šedivec, Ministerstvo vnitra ČR [online]. Hradec Králové, 2018 [cit. 09.03.2021]. ISSS CZ. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=0yg8B9DC97M.

* Velká písmena jsou zde použita z důvodu zachování názvů modulů.