Do černého 2021 : co nás nezabije, to nás inspiruje

Mgr. Ondřej Hudeček, Ph.D. / Městská knihovna Praha

Sedmý ročník konference Do černého, který 18. ledna 2021 uspořádala Městská knihovna v Praze (MKP), byl oproti předchozím ročníkům „jiný“. V době uzavřených knihoven a přísných protiepidemických opatření se totiž konference vůbec poprvé konala online. Nebyla to však vynucená, nýbrž plánovaná změna. Umožnila zajistit i přednášející, kteří by se do sálu knihovny z časových či jiných důvodů nemohli dostavit. Konferenci sledovala knihovnická i neknihovnická veřejnost prostřednictvím videokonferenčního nástroje Zoom a streamu na Youtube kanálu MKP.

Příspěvky, které na konferenci zazněly, přímo či nepřímo reagovaly na zásadní posuny ve světě technologií a změny v životě společnosti a nabídly také inspiraci pro blízkou i vzdálenější budoucnost. Pozvání přijali zástupci ze soukromého sektoru, akademické sféry i neziskových organizací.

Úvodní slovo patřilo řediteli MKP a předsedovi Sdružení knihoven ČR Tomáši Řehákovi, který ve svém příspěvku představil možné odpovědi na otázku „Jak surfovat na vlnách chronické krize?“. Podle něj totiž nestačí pouze šetřit, je třeba být proaktivní a zároveň si tuto situaci „užít“. Následující dva příspěvky byly věnovány budoucnosti práce a novým dovednostem a kompetencím. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar mluvil o potřebě celoživotního vzdělávání. Loučil se s publikem sdělením, že knihovny jsou „sexy“ a pro podnikatele potenciálně velmi zajímaví partneři ke spolupráci. Lukáš Němec, který má v prostředí odborových svazů na starosti rozvíjení politiky dovedností, nastínil, jakým způsobem by se knihovny mohly stát důležitými aktéry v oblasti trhu práce, který se bude zásadně proměňovat.

Druhý blok odstartoval příspěvek Elišky Bartošové a Lindy Kovářové o resilientních (odolných) komunitách – proč je potřebujeme a jak jim mohou knihovníci a knihovnice pomoci. Velkou pozornost vyvolal vstup Sary Polak z iniciativy prg.ai o umělé inteligenci (AI), kterou přednášející představila jako jeden z dalších a logických vývojových stupňů technologické evoluce, jehož se není třeba obávat. Podle Sary mohou právě knihovny výrazně přispět k šíření povědomí o AI v široké veřejnosti. Fenomén mastermind skupin představil „punkový podnikatel“ Pavel Ovesný. Jedná se o pravidelná řízená setkávání v malé uzavřené skupině lidí s podobným cílem, kde se zejména podnikatelům „na volné noze“ dostává tolik potřebné zpětné vazby od kolegů a kolegyň. Druhý blok příspěvků uzavřel sociolog Filip Vostal zamyšlením nad dlouhodobě akcelerující globální produkcí publikací, a to se zvláštním ohledem na akademické publikování. Co s těmito texty bez čtenářů a naopak, co se čtenáři, kteří žijí v úzkostech, že nestíhají číst vše, co je zajímá? K odpovědi jsme se nedobrali, ale cílem konference bylo především klást otázky.

Závěrečný blok patřil ukázkám virtuální reality a zamyšlením nad jejím využitím ve vzdělávání – prezentovali Martin Bukáček a Michal Mizerák ze startupů Corinth a Lifeliqe. O zkušenosti z výzkumu mezi dánskými seniory se podělila známá novinářka Judita Matyášová. Podle ní rozhodně neplatí zjednodušená představa, že v Dánsku vše funguje lépe než v Česku. Nicméně se ukázalo, že v některých oblastech bychom se u Dánů inspirovat přece jen měli. Například v tom, jak o seniorech informujeme – v Dánsku jsou primárně vnímáni jako aktivní členové společnosti, kteří jí stále mají co nabídnout, třeba z pozice dobrovolníků. Závěr konference patřil Petře Havlíkové z organizace Nesehnutí, která shrnula zkušenosti s nehierarchickým řízením, jež by mohlo být podnětné i pro české knihovnické prostředí.

Webinář Zoom se ve spojení se streamem na Youtube ukázal být vhodnou technologickou volbou pro uspořádání konference v čase pandemie. Prostřednictvím těchto dvou platforem konferenci sledovalo minimálně 450 lidí. Určitě budou proto využívány i v budoucnu.

Záznamy přednášek jsou dostupné na adrese http://l.mlp.cz/ytdocerneho21