Rozhovor s Mgr. Michaelou Dombrovskou, Ph.D. nejen na téma Kniha ve 21. století

1. Jak byste zhodnotila úvodní panel konference Kniha ve 21. století?

Panelová diskuze, která zahájila konferenci Kniha ve 21. století, byla rozhodně inspirativní a mimo jiné ukázala třeba to, že veřejná správa při přípravě strategických dokumentů, které se knihoven dotýkají přímo, ale i nepřímo, rozhodně stojí, obtížněji však hledá partnery pro jednání. Hovořilo se také o roli knihoven jako nezávislého a nestranného zdroje informací v digitální době nebo jejich důležitém přínosu pro celoživotní vzdělávání.

2. V čem vidíte největší přínos tohoto „bloku expertů“?

Kromě inspirace, kterou panelová diskuze přinesla posluchačům, osobně vidím jako přínos i to, že se panelisté inspirovali a poznali mezi sebou navzájem. Mohla tak vzniknout zajímavá nová propojení a akademici i knihovníci mohou získat větší vliv na implementaci strategie Digitální Česko, na rozvoj průmyslu 4.0. nebo třeba na definování a hlavně rozvíjení digitální gramotnosti. Osobní setkávání, nové vazby a otevřené diskuze jsou vždy velkým přínosem každé odborné akce a panelová diskuze podnítila řadu otázek, které poté doznívaly ještě v dalších dnech konference K21 a v dalších příspěvcích.

3. Co si představujete pod pojmem Knihovna 4.0?

Knihovna 4.0 odkazuje ke čtvrté průmyslové revoluci, digitalizaci a rozvoji umělé inteligence. Znovu se proměňuje role i podoba knihoven, nicméně jejich podstata, jako důležitého zdroje informací, zůstává zachována. Vývoj, který může vzbuzovat obavy, je plný příležitostí hledat nové cesty, způsoby a možnosti. Snad se změní architektura prostoru knihoven nebo služby, které nabízí, ale knihovna jako instituce má ve společnosti své pevné místo. Mění se nástroje, ale vize zůstává. A je na nás, abychom ji naplnili smysluplným obsahem a adekvátně přizpůsobili potřebám čtenářů a nárokům doby.

4. Jak se podle Vás v budoucnosti změní knihovnické prostředí?

V bloku věnovaném architektuře knihoven jsme viděli řadu příkladů ze zahraničí, bloky věnované digitalizaci a vzdělávání zase naznačovaly možné proměny služeb a funkcí knihovny. Například institucionalizace knihoven jako center celoživotního vzdělávání bude mít určitě vliv na jejich prostorovou i obsahovou podobu.

5. Publikujete knihy, které nesouvisí s naším oborem, jako například Pravidla pozitivního sobectví, Pořádek v hlavě apod.). Co mohou tyto knihy přinést konkrétně knihovníkům?

Ke knihám, které vznikají vedle mé odborné práce a odborných textů, mě dovedly mimo jiné i dlouholeté zkušenosti s výukou na vysokých školách. Vysvětlit složitou problematiku jednoduše, srozumitelně a přístupně není vůbec snadné. V práci i v knihách se o to stále pokouším. Stejně důležité jako je nutnost konkrétní záležitosti velmi dobře a do hloubky porozumět, je se pak vynořit na povrch a o poznatky se podělit s lidmi, kteří na takové zkoumání nemají třeba čas, zázemí nebo chuť. Mé knihy jsou určené především těm, kteří odborné texty běžně nečtou. Takovou roli zprostředkovatele nebo překladatele informací právě knihovníci zastávají velmi často a mohou tak čtenáře navést na cestu za dalším poznáním. Například Kreativní diář je kniha o time managementu, Pravidla pozitivního sobectví staví na pozitivní psychologii a Pořádek nejen v hlavě je prodchnutý minimalismem, ekologií a zodpovědnou péčí o sebe i okolí.

6. Zabýváte se i jógou, jak jste se k ní dostala a co Vám do života přinesla?

Jógu už nepovažuji jen za svého koníčka, je to prostě životní styl. Na vysoké škole jsem hledala ten nejsnazší způsob, jak se vyhnout povinnému tělocviku, a byla z toho láska, která trvá dodnes. Udržuji se díky ní v dobré kondici po všech stránkách, chápu ji v mnohem širších souvislostech než jen jako zdravotní cvičení. Pomáhá mi třeba překlenout náročnější období a zvládnout stres, nebo mít srovnané hodnoty, ale přitom si zachovat otevřenou mysl. Asi nevyhnutelně se tak k ostatním knihám přidal také Jógový zápisník a nejnověji Krásná tvář. Kniha, na které aktuálně pracuji, propojuje tento jógový přístup k životu, ekologické myšlení a minimalismus s informační a digitální gramotností.

Děkuji za rozhovor.

Renáta Salátová