Information for libraries

  • our website

Visual

You are here: Home Archiv 2018 / 01 Historie a současnost Uživatelské testování webového sídla Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové

Uživatelské testování webového sídla Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové

Resumé: Článek se věnuje problematice tvorby a návrhu kvalitních webových sídel. Důraz je kladen na prvky informační architektury, ale také na konkrétní kvalitativní atributy webových sídel, mezi které patří přístupnost, nalezitelnost, použitelnost i důvěryhodnost. Je zde představena metodika uživatelského testování, dále pak jeho realizace a zhodnocení. Prostřednictvím testujících se podařilo identifikovat klíčové problémy webového sídla SVK HK. Na základě zjištěných poznatků jsou představeny návrhy na zlepšení a řešení problémových oblastí webového sídla. Text odkazuje na diplomovou práci obhájenou na Slezské univerzitě v Opavě, v roce 2017.


Klíčová slova: webové sídlo, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové, uživatelské testování

Summary: The article deals with the creation and design of high quality web sites. Emphasis is placed on elements of information architecture, but also on specific quality attributes of web sites, including accessibility, findability, usability and credibility. Here is presented the methodology of user testing, its implementation and evaluation. Through the testers, the key issues of Study and Scientific Library in Hradec Kralove's web site were identified. On the basis of the findings, suggestions are made to improve and resolve problematic areas of the web site. The text refers to the diploma thesis defended at the Silesian University in Opava in 2017.The article was supported by SGS / 9/2016 "Mobile Information Literacy for the Information Society".

Keywords: web sites, Study and Scientific library in Hradec Kralové, users testing, methodology, webdesign

Článek byl podpořen v rámci projektu SGS/9/2016 „Mobilní informační gramotnost pro informační společnost“.

Hana Bajerová / Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Hradecká 1250/2, 500 03 Hradec Králové ; Jindra Planková / Slezská univerzita v Opavě, Ústav informatiky, Bezručovo nám. 13, Opava 1, 746 01

Úvod

V dnešní době je bráno jako samozřejmost, že mnohé instituce mají webové prezentace, kde mohou návštěvníci zjistit informace o jejich fungování a nabízených službách. Netýká se to jen organizací, které působí na komerčním trhu, ale i neziskových subjektů a vzdělávacích institucí, kam řadíme také knihovny. Knihovny nevlastnící webové stránky se ochuzují o možnost oslovit další uživatele, kteří by mohli mít o jejich služby zájem. Webové stránky mohou plnit také funkci vzdáleného přístupu k některým službám (např. vstup do digitální knihovny nebo jiným elektronickým zdrojům). Webové sídlo je nejen informačním materiálem pro čtenáře a návštěvníky knihovny, ale i významnou informační podporou pro knihovny a knihovníky v regionu. Webová sídla jsou pro knihovny primárně důležitá, jelikož je to hlavní a mnohdy jediný zdroj informací o instituci, a to nejen pro stávající uživatele, ale i pro možné budoucí čtenáře. Cílem uživatelského testování webového sídla je v prvé řadě zjistit aktuální stav webového sídla a identifikovat klíčové problémy. Uživatelské testování jako takové nemusí být finančně či technicky náročné a může přinést cenné poznatky o nefunkčnosti některých cest či prvků webového sídla. Pokud jsou nedostatky včas odhaleny, je možné s nimi pracovat a zmírnit tak negativní důsledky, či je úplně odstranit.

Terminologie

V souvislosti se zaměřením článku se autorka domnívá, že je vhodné uvést přehled základní terminologie a vymezit zejména termíny, které jsou obecně známy, ovšem pro účel našeho článku je podstatná jejich přesná specifikace. Je třeba se zabývat základními termíny – webové sídlo a webová stránka. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) nemá pro anglický termín website český ekvivalent. Uvádí termín website jako oficiální pojem, jehož ekvivalenty jsou webové sídlo a webová prezentace (Sklenák, website, 2003).

Webové sídlo je celý soubor webových stránek a webovou stránkou je každá jednotlivá složka webového sídla. Informace obsažené na webové stránce jsou v textové, vizuální nebo audiovizuální formě. Konkrétní webové stránky jsou dostupné z jedinečné internetové adresy URL (zkr. Uniform Resource Locator), která odkazuje na domovskou stránku.

Významným činitelem v rámci webového sídla je domovská stránka (angl. homepage), která slouží jako přístupový bod k informacím na webovém sídle, a to ve formě hypertextových odkazů (Sklenák, domovská stránka, 2003).

Pokud hovoříme o uspořádání, organizaci a správě informací ve webovém prostředí, volíme termín informační architektura. Pokud umožníme uživatelům na webovém sídle, aby instinktivně našli na webovém sídle informace, které hledají, v nejkratším možném čase, pak plní informační architektura svou funkci. Informační architektura je oborem, který si všímá tří zásadních prvků (Rosenfeld a kol., 2015, s. 31–32): uživatelů (angl. Users), obsahu (angl. Content) a kontextu (angl. Context). Všechny výše popsané roviny se vzájemně prolínají a jsou důležitou součástí návrhů informační architektury webových sídel. Pro použití v praxi tedy platí, že přehlížení jakékoliv z nich se negativně podepíše na kvalitě výsledné informační architektury.

Webová analytika, díky níž je možné získávat přesný a detailní obraz o chování velkého počtu uživatelů na webu, ukáže, co tito uživatelé na webu dělají, ale nemůže zjistit, proč se k takovému chování rozhodli, jaká byla jejich motivace. (Krug, 2010, s. 22). Nezjistíme také, zda jsou prvky na webovém sídle pro uživatele snadno ovladatelné a pochopitelné. Vedle toho nám uživatelské testování s reálnými testujícími může jednotlivé kroky objasnit a ukázat mentální modely testujících.

Mezi kvalitativní prvky webového sídla řadíme nalezitelnost, přístupnost, použitelnost a kredibilitu. Platí zde přímá posloupnost, tedy pokud není webové sídlo nalezitelné, nelze zkoumat ostatní atributy.

Na nalezitelnost webového sídla má vliv celá struktura informační architektury (která ideálně dodržuje standardy Konsorcia World Wide Web), a SEO (zkr. seach engine optimazation, čes. ekvivalent optimalizace pro internetové vyhledávače) (Makulová, 2009, s. 113). Oba principy umožňují zlepšení pozice webového sídla při vyhledávání ve fulltextových vyhledávačích.

Webové sídlo lze považovat za přístupné, pokud neklade žádné (nebo klade co nejmenší) překážky pro uživatele s různými schopnostmi. Významnou roli v této oblasti hraje Konsorcium World Wide Web, které vydává doporučení a směrnice k budování bezbariérových webových sídel s celosvětovou platností. V současnosti jsou v platnosti pravidla Web Content Accessibility Guidelines 2.0 (W3C Recommendation 11. 12. 2008), tato směrnice však není jediným doporučením – mezi další patří např. Metodika Blind Friendly Web 2.3 a jiné (Metodiky 2017).

Ve vztahu k webovým sídlům lze uvést, že webové sídlo je použitelné, pokud je přehledné, srozumitelné a lehce ovladatelné (Makulová 2005).

Použitelný je takový web, který se návštěvníkům dobře používá. Kde se dobře orientují a rychle naleznou, co hledají. Kde se neztrácejí, nedělají zbytečné chyby. Jsou to weby, ze kterých mají uživatelé dobrý pocit.“ (Tichý 2010)

Kredibilita je posledním uvedeným kvalitativním prvkem webového sídla a lze ji definovat jako důvěryhodnost. Není to objektivní vlastnost webového sídla, důvěryhodnost je vnímána ze subjektivního hlediska jednotlivých uživatelů (Buzová 2010).

Na webovém sídle se mohou vyskytovat prvky, které činí webové sídlo více či méně důvěryhodným. Hodnota těchto prvků není absolutní, jelikož na každého uživatele dané prvky působí s jinou intenzitou.

Z pohledu informační architektury je kredibilita důležitá, protože v sobě zahrnuje principy a hlediska sdílení osobních informací uživatelů sídla. Na důvěryhodném webovém sídle uživatelé nebudou mít strach se zaregistrovat, zakoupit výrobek či službu a – co Makulová (2005) zdůrazňuje – znovu se na webové sídlo vrátit.

Uživatelské testování, metodika

Uživatelské testování je výzkumný nástroj, který se opírá o experimentální metodologii (Rubin, 2008, s. 21). Základním úkolem je nechat otestovat výrobek či službu vybranými testujícími a zaznamenat jejich reakce. Dále je nutné zhodnotit použitelnost a navrhnout úpravy jejího zlepšení. Testování webového sídla prostřednictvím uživatelů obecně probíhá následovně: testující obdrží konkrétní úkoly či otázky a moderátor sleduje jejich počínání na webu, ptá se na důvody výběru a zapisuje jejich komentáře. Po ukončení testování facilitátor analyzuje a interpretuje výsledky (Barnum 2011).

Cílem uživatelského testování je zejména odhalit problematická místa produktu, aby ta mohla být napravena, tím pak minimalizována či alespoň snížena frustrace uživatelů z použití produktu. K odhalení problematických míst však mohou pomoci i další metody testování použitelnost např. card sorting[1], persony[2], focus group[3] a další (Řezáč 2014).

Specifikace testování SVK HK

Uživatelské testování bylo zaměřeno na empirické měření. Hlavní důvod zvolené metody pro webové sídlo Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové je snaha vyhnout se mýtu průměrných uživatelů patřící do nějaké skupiny, např. středoškoláci, vysokoškoláci a jiné (Krug, 2006, s. 110).

Dle Nielsena (2012) postačuje k uživatelskému testování 5 testujících, což zdůvodňuje provedenými studiemi svých 83 projektů testujících použitelnost webových sídel. I v případě, kdy bylo zvoleno více uživatelů k testování webového sídla, byl odhalen přibližně stejný počet chyb, jako když webové sídlo testovalo pět uživatelů. Nielsen (2012) však upozorňuje i na výjimky – v případě, že je webové sídlo určeno pro zaměstnance i klienty, např. webové sídlo nemocnice, je nutné provést uživatelské testování s oběma cílovými skupinami (zde volí počet 3–4 testující na jednu cílovou skupinu).

Pro realizaci uživatelského testování jsou zastoupeni jednak testující, kteří jsou členové Studijní a vědecké knihovny, a tedy webové sídlo znají, ale i testující, kteří jsou zástupci veřejnosti a webové sídlo navštíví poprvé.

Pro facilitátora platí tato omezení: jako neutrální pozorovatel nemůže uživatele ovlivňovat nebo jim udílet rady, jak se mají na webovém sídle pohybovat. Pokud facilitátor nerozumí jednání testujících či nedostává zpětnou vazbu, může položit doplňující či upřesňující dotazy.

Ovšem i tyto dotazy mají být položeny neutrálně, aby nedošlo k ovlivňování testujících (Gondoľ 2009).

Testující nebyli omezeni přílišnými pravidly, přesto platila zásada, aby při vyhledávání informací zůstali primárně na webovém sídle (nevyužívali tak vyhledávač Google atd.). Další zásadou bylo, aby testující nepoužívali k navigaci na webovém sídle vyhledávací pole (angl. search box). K těmto krokům lze přistoupit po předchozí domluvě s moderátorem jen v případě, že by pro testujícího byla informace na webovém sídle nedohledatelná a volil by jiný způsob interakce s knihovnou (telefonický dotaz, e-mail) s primárním cílem opustit webové sídlo a ukončit vyhledávání (Krug, 2010, s. 58).

Webové sídlo Studijní a vědecké knihovny bylo otestováno celkem šesti testujícími, samotné testování proběhlo na přelomu ledna–února 2017. Hlavním cílem testování bylo zjistit, zda webové sídlo vyhovuje uživatelským potřebám. Pro potřeby uživatelského testování byli vybráni tři testující jako aktivní uživatelé knihovny a tři testující z řad veřejnosti. Zastoupeni byli muži i ženy ve věku 24–50 let. Každý testující obdržel 7 úkolů k řešení, část úkolů byla pro obě skupiny testujících společná. Při řešení úkolů byli testující jednotlivě sledování facilitátorem, který zaznamenával jejich počínání, případně vznášel doplňující dotazy k porozumění a motivaci jejich kroků. Zaznamenány byly též komentáře či návrhy na zlepšení od testujících.

Otázky a úkoly byly přizpůsobeny tomu, zda testující knihovnu zná a aktivně využívá jejích služeb. Jednotlivé úkoly lze řadit do následujících kategorií: orientace v knihovně, informace o členství v knihovně, základní informace o provozu knihovny, poskytované služby a akce knihovny. Úkoly byly hodnoceny škálou stupňů 1–3 podle závažnosti komplikací na webovém sídle (1 – nejlepší hodnocení, 3 – nevyhovující hodnocení).

Tab. 1 Seznam úkolů k uživatelskému testování (zdroj: vlastní zpracování)

Uživatelé knihovny

Laická veřejnost

Lze najít na webu plánek knihovny?

Hledám plán budovy, lze ho nalézt?

Chci se přihlásit do čtenářského konta, jak to lze udělat?

Chci se přihlásit do čtenářského konta, jak to lze udělat?

Kdy se koná akce Cesta k životní pohodě, aneb jak najít svůj pevný bod?

Kolik stojí vstupné na akci Georges Braque – souputník Pabla Picassa?

Mohu u knihovny zaparkovat? Jaké jsou podmínky?

Mám zájem o práci v knihovně, jsou volná místa?

Funguje v knihovně Wi-Fi nebo se lze připojit k internetu jen pomocí stolních počítačů?

Chci se zaregistrovat do knihovny, je možnost vyplnit si předem přihlášku?

Mám upomínku za včas nevrácenou knihu, kdy mi přijde další?

Jak má knihovna otevřeno?

Mohu se v SVK HK dostat do databáze Web of Science?

Pořádá knihovna přednášky o umění?

 

Co může testování odhalit?

1. Zda uživatelé na webovém sídle naleznou potřebné informace;

2. zda jsou informace podány srozumitelně;

3. zda jsou odkazy členěny asociačně či v logických celcích;

4. zda nejsou na webu zbytečné překážky;

5. zda je na webu smysluplná navigace (mapa webu, globální navigace, …);

6. zda je web pravidelně aktualizován / přidávány aktuální informace a odstraněny zastaralé;

7. zda se na webu nevyskytují informace mylné, chybné či jinak snižující důvěryhodnost webového sídla a celé organizace;

8. zda není příliš dlouhá doba odezvy (načtení příslušné webové stránky);

9. zda se nevyskytují problémy s kompatibilitou webového sídla s webovými prohlížeči.

Vyhodnocení a nejdůležitější problematické oblasti

Pro každý úkol byl zpracován záznamový arch (viz tabulka č. 2), kde bylo zadání úkolu a řešení jednotlivých testujících společně s uděleným hodnocením. Do záznamového archu byli uvedeni ti testující, kteří ohodnotili zpracování úkolu stupněm 2–3. Zaznamenány byly i případné komentáře. Komentáře testujících, které byly vyhodnoceny jako přínosné, jsou uvedeny bez ohledu na hodnocení úkolu.

Tab. 2 Úkol č. 5 Vyplnění přihlášky (zdroj: vlastní zpracování)

Úkol č. 5:

Chci se zaregistrovat do knihovny, je možné vyplnit předem přihlášku?

Chceš být registrovaným čtenářem knihovny a rád bys ušetřil čas a vyplnil si přihlášku doma. Lze to vůbec postřednictvím webu?

Testující č. 5

Testující volí na Úvodní stránce položku Nová registrace, která je umístěna u vstupu do čtenářského konta. Testující poznamenal, že na samotném registračním formuláři je povinné vyplnit snad všechny položky, ale uvedeno je, že povinné jsou označeny hvězdičkou (viz obr 1). Označení povinných položek k vyplnění hvězdičkou tedy ztrácí význam. Nepochopil pojetí data narození ve tvaru RRRRMMDD, očekával by formu RokMěsícDen. Hodnocení 2

Testující č. 4

Testující volí kategorii Pro veřejnost, kde se na první pozici nabízí položka Jak se stát čtenářem. Dále vybere pojem online předregistace. Dostává se do předregistračního formuláře, který bez problémů vyplní. Testující poznamenal, že odkaz na online registraci je umístěn na webové stránce úplně dole, může tedy být přehlédnut. Hodnocení 1

Obr. 1 Registrační formulář (zdroj: Registrační formulář nového čtenáře, 2014)

Vyskytovaly se problémy, které se týkaly:

- vyhledatelnosti informací,

- přístupu do čtenářského konta z různých prohlížečů,

- nesrozumitelnosti termínů a pojmů,

- velkého množství informací,

- nesrozumitelného řazení v kategoriích,

- chybějících informací nebo vysvětlení,

- neaktuálních informací,

- nedostatečného rozlišení hypertextových odkazů a textu.

Vlastním zhodnocením uživatelského testování se dospělo k odhalení základních problémových oblastí: velké množství položek na webovém sídle, nepřehlednost a chaotické řazení v kategoriích a dále chybějící informace.

V obou skupinách – jak ve skupině laická veřejnost, tak ve skupině aktivní členové knihovny – se objevily zásadní problémy, které znemožnily dokončení daného úkolu. Každý testující se ocitl v situaci, která byla hodnocena stupněm 2–3. Z celkového počtu 42 úloh jich bylo 20 vyřešeno bez potíží (tedy 48 %), 16 vyřešeno s obtížemi (38 %) a 6 nevyřešeno (14 %), což není příliš příznivý výsledek.

Mnoho položek a nepřehlednost

Častou praxí je, že na webovém sídle organizace je sdíleno velké množství informací různé závažnosti. Tento jev lze vysvětlit přesvědčením, že sdílení veškerého obsahu na webovém sídle znamená větší zapojení uživatelů, více možností prodeje a tím pádem i více finančního zisku (Halvorson a Rach, 2012, s. 6). Ovšem v případě, že uživatel dostane více informací, než v daný moment potřebuje, nebo nedostane ty, které žádá, s největší pravděpodobností webové sídlo opouští. Míra využitelnosti nadbytečných nebo nedohledatelných informací je nulová.

Pokud jde o SVK HK, na obrázku níže je znázorněna webová stránka Akce, která informuje návštěvníky o kulturně vzdělávacím programu. V této kategorii se setkali testující s obtížemi, jelikož jim vyhledávání na této stránce činilo potíže především z důvodu neuspořádanosti. Vyskytovaly se zde položky, které s danou kategorií nesouvisely nebo které nebyly aktuální. Testující měli problém se zorientovat i v množství akcí, které byly chaoticky uspořádány (akce organizované knihovnou byly smíšeny s ostatními oznámeními). Např.: na obrázku č. 2 lze označit položku Technika, která vám zpříjemní služby, kde nalezneme informace o Wi-Fi, boxu na vracení knih atd., jako nesouvisející s kategorií Akce. Podobně je zde také Změna v půjčování starší literatury mimo budovu knihovny, která s danou kategorií Akce opět nesouvisí. Položku Významná výročí roku 2015 lze vyhodnotit jako vysoce neaktuální informaci.

2.png

Obr. 2 Akce (zdroj: Akce, 2017)

Testování potvrdilo, že v současné verzi webového sídla je přístup pro uživatele k elektronickým informačním zdrojům vcelku obtížný. Při přístupu z domovské stránky je nutné vybrat kategorii Pro veřejnost, zde zvolit Informační zdroje, databáze, vzdálený přístup. Tato kategorie je umístěna na pátém místě od konce (tedy na 15. pozici z celkových 20), je tedy snadno přehlédnutelná.

Úvodní stránka působí vzhledem k velkému množství informací značně neuspořádaně a chaoticky. Důležité informace zcela zapadnou mezi vágními a uživatelé si jich nevšimnou (hledání otevírací doby, provozu parkoviště, rychlé nabídky). Testující měli potíže s přílišným počtem položek v kategorii Novinky – např. v květnu 2016 je zde 17 položek – zahrnuty jsou akce i provozní informace (viz obr. 3 níže).

3.png

Obr. 3 Úvodní stránka webového sídla (zdroj: Studijní a vědecká knihovna, 2016)

Chybějící, neúplné či zavádějící informace

Další informace chyběly testujícím, kteří hledali, kdy přichází druhá upomínka za včas nevrácenou výpůjčku. Tuto informaci bylo možno nalézt pouze v knihovním řádu, např. v ceníku uvedena nebyla.

Obtíže nastaly u úkolu č. 5 (tabulka č. 2) i při vyplňování formuláře a s následným uvedením hesla ve formě zkratky RRRRMMDD. Tato zkratka představuje pojem RokMěsícDen, tedy v případě narození čtenáře 1. 1. 1999 jde o zápis tohoto data ve formě 19990101. Zkratka je však na webovém sídle užita několikrát v různé podobě. V registračním formuláři je uvedena ve tvaru RRRRMMDD (viz obr. 1), avšak při přihlašování do čtenářského konta z online katalogu je již ve tvaru RRMMDD (viz obr. 4 níže). V druhém případě není zkratka opatřena žádným vysvětlením. Z uživatelského hlediska není jasné, z jakého důvodu je jednou užit první tvar (úplné datum narození) a v jiném případě druhý (zkrácené datum narození).

Obr. 4 Vstup do čtenářského konta z online katalogu (zdroj: Čtenářské konto, 2017)

Při testování vyšlo najevo, že přihlašování do čtenářského konta z Úvodní stránky pro uživatele není snadné. Pokud totiž k prohlížení webového sídla uživatelé využívají prohlížeče Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Microsoft Edge, musí pro přihlášení do čtenářského konta stisknout tlačítko Přihlásit. Automatické potvrzování klávesou enter je možné pouze v případě prohlížeče Internet Explorer. Tato situace, při které se nezobrazuje žádné upozornění, že uživatel postupuju chybně (např. potvrďte zadání hesla stisknutím klávesy XY), uživatele mate a může přivádět k myšlence, že zadávají špatné heslo.

Pokud uživatelé vstupují do čtenářského konta z online katalogu, stisknutí klávesy enter jako potvrzení hesla je dostačující. Uživatel se tímto způsobem přihlásí bez problémů na všech testovaných prohlížečích.

Testující však v některých případech potřebovali informace uvedené knihovnou doplnit či vysvětlit – v uživatelském testování se to týkalo pojmu plná aktivace čtenářského průkazu k parkování. V informacích o parkování (viz obr. 5 níže) není uvedeno, jak (a zda vůbec) je zpoplatněna tzv. aktivace služby parkování, která je nutná pro parkování vozidla v podzemním parkovišti.

5.png

Obr. 5 Informace o parkování (zdroj: Informace o parkování v areálu SVK HK, 2016)

Při testování vyšlo najevo, že přihlašování do čtenářského konta z Úvodní stránky pro uživatele není snadné. Pokud totiž k prohlížení webového sídla uživatelé využívají prohlížeče Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Microsoft Edge, musí pro přihlášení do čtenářského konta stisknout tlačítko Přihlásit. Automatické potvrzování klávesou enter je možné pouze v případě prohlížeče Internet Explorer. Tato situace, při které se nezobrazuje žádné upozornění, že uživatel postupuju chybně (např. potvrďte zadání hesla stisknutím klávesy XY), uživatele mate a může přivádět k myšlence, že zadávají špatné heslo.

Pokud uživatelé vstupují do čtenářského konta z online katalogu, stisknutí klávesy enter jako potvrzení hesla je dostačující. Uživatel se tímto způsobem přihlásí bez problémů na všech testovaných prohlížečích.

Testující však v některých případech potřebovali informace uvedené knihovnou doplnit či vysvětlit – v uživatelském testování se to týkalo pojmu plná aktivace čtenářského průkazu k parkování. V informacích o parkování (viz obr. 5 níže) není uvedeno, jak (a zda vůbec) je zpoplatněna tzv. aktivace služby parkování, která je nutná pro parkování vozidla v podzemním parkovišti.

6.png

Obr. 6 Kalendář akcí (zdroj: vlastní zpracování)

Otevírací doba

Doporučující návrh k této oblasti se týká umístění aktuální otevírací doby na Úvodní stránku. Testující měli s vyhledatelností otevírací doby problémy a vhodné umístění a grafické znázornění by vyhledatelnost zlepšilo. Níže je návrh zkrácené otevírací doby, která reflektuje daný den a další den otevření. Vhodné je i doplnění celé otevírací doby např. ve formě odkazu: jak má knihovna otevřeno v jiné dny?

7.png

Obr. 7 Otevírací doba (zdroj: vlastní zpracování)

Jazyková mutace

Pro zlepšení současné situace je navrženo posunutí ikony jazykové mutace do horního záhlaví úvodní stránky, kde bývá na webových sídlech zpravidla umístěna. Uživatelé tak nemusí scrollovat do zápatí a jazyková mutace je snadno vyhledatelná.

Dalším doporučením je umístění ikony sociální sítě Facebook do levé části úvodní stránky pod oblast Rychlý kontakt. Uživatelé opět uvidí odkaz na sociální síť bez nutnosti scrollování stránky, zvýší se tím vyhledatelnost tohoto odkazu.

Závěr

Z kvantitativního hlediska je třeba zmínit, že počet uživatelů webového sídla SVK HK i počet jednotlivých zobrazených stránek stoupá, je tedy namístě pracovat na kvalitě webového sídla, aby se uživatelé na webové sídlo vraceli. Zvyšuje se také počet uživatelů, kteří prohlížejí webové sídlo z jiného zařízení než ze stolního počítače. Z hlediska přístupnosti je nutné, aby na všech prohlížečích fungovaly interakce uživatelů stejným způsobem, což se v současnosti neděje. Uživatelské testování ukázalo, že potvrzení vyplněného formuláře s přihlašovacím jménem a heslem klávesou enter nefunguje u všech prohlížečů. Nutnost vyhledatelné a funkční jazykové mutace potvrdil počet návštěv uživatelů, kteří mají zvolený jiný jazyk než češtinu (5 % z celkového počtu návštěv za rok 2016).

Důležitým výsledkem uživatelského testování je: pouze 20 úloh z celkového počtu 42 bylo ohodnoceno stupněm č. 1, tedy méně než polovina (48 %). Při zpracování zbytku úloh se testující potýkali s většími či menšími problémy, s obtížemi bylo vyřešeno 16 úloh (38 %) a celkem 6 úloh (14 %) nebylo vyřešeno vůbec (hodnocení stupněm č. 3).

Problematické oblasti byly zmapovány a návrhy jsou zaměřeny především na lepší vyhledatelnost informací, srozumitelnost, jednoduchost a celkovou uživatelskou přívětivost webového sídla.

Seznam bibliografických odkazů

Akce. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, © 2010. Poslední změna 2017-02 [cit.2017-02-10]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/Akce.aspx.

BARNUM, Carol M. Usability testing essentials: ready, set-- test. Burlington, MA: Morgan Kaufmann Publishers, 2011. 382 s. xxii. ISBN 978-0-12-375092-1.

BUZOVÁ, Katarína. Kredibilita v kontexte informačnej architektúry. In: Kredibilita na internete: informácie o dôveryhodnosti informačných zdrojov a služieb vo webovom prostredí [online]. Blogger. Poslední změna 2010-05-16 [cit. 2017-04-11]. Dostupné z: http://kredibilita.blogspot.cz/2010/05/kredibilita-v-kontexte-informacnej.html.

Čtenářské konto. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, © 2010. Poslední změna 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: https://aleph.svkhk.cz/idp/profile/SAML2/Redirect/SSO?execution=e3s1.

GONDOĽ, Ján. Ako testovať použiteľnosť webových sídiel? ITlib [online]. 2009(3) [cit. 2016-11-23]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2009/3/ako-testovat-pouzitelnost-webovych-sidiel.html?page_id=1089.

HALVORSON, Kristina a Melissa RACH. Content strategy for the web. 2nd ed. Berkeley: New Riders, 2012. 216 s. xviii. ISBN 978-0-321-80830-1.

Informace o parkování v areálu SVK HK. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, © 2010. Poslední změna 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/Uvodni-stranka/Provozni-informace/Clanky/ZMENA!-Informace-o-parkovani-v-arealu-SVK-HK.aspx.

KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 165 s. ISBN 978-80-251-2923-4.

KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.

LIDWELL, William a kol. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Brno: Computer Press, 2011. 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2.

MAKULOVÁ, Soňa. Analýza použiteľnosti webových sídiel slovenských knižníc. In: INFOS 2009. Bratislava: Spolok slovenských knihovníkov, 2009, s. 103–115.

MAKULOVÁ, Soňa. Hodnotenie webových stránok. Ikaros [online]. 2005, 9(11) [cit. 2016-11-24]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11941.

Metodiky. Blind Friendly [online]. TyfloCentrum Brno, o. p. s. a SONS ČR, © 2000–2017. Poslední změna 2017 [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/metodiky.

MORGAN, David L. The focus group guidebook. California: Sage publications, 1998. 96 s. ISBN 0-7619-0760-2.

NIELSEN, Jakob. How many test users in a usability study? In: Nielsen Norman Group: Evidence-based user experience research, training, and consulting [online]. Nielsen Norman Group, © 1998–2017. Poslední změna 2012-06-04 [cit. 2017-03-22]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/how-many-test-users/.

Registrační formulář nového čtenáře. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, © 2010. Poslední změna 2014 [cit. 2017-02-10]. Dostupné z: https://aleph.svkhk.cz/F/LUB1AJT93Y1KQDYMP2GLGGYD7NI9RSU1L6LXDQ1QE6841H2R39-22552?func=bor-new-0&pds_handle=GUEST.

ROSENFELD, Louis, Peter MORVILLE a Jorge ARANGO. Information architecture for the web and beyond. 4th ed. Sebastopol: O'Reilly Media, 2015. 461 s. xix. ISBN 978-1-491-91168-6.

RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design and conduct effective tests. New York: Wiley, 1994. 330 s. xxxvi. ISBN 0-471-59403-2.

ŘEZÁČ, Jan. Web ostrý jako břitva: návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Vyd. 1. Jihlava: Baroque Partners, 2014. 211 s. ISBN 978-80-87923-01-6.

SKLENÁK, Vilém. Domovská stránka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000602&local_base=KTD.

SKLENÁK, Vilém a Ludmila CELBOVÁ. Website. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000574&local_base=KTD.

Studijní a vědecká knihovna [online]. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, © 2010. Poslední změna 2016-03-17 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20160417020515/http://www.svkhk.cz:80/.

TICHÝ, Jan. Použitelnost webu. In: Slideshare [online]. LinkedIn Corporation, © 2017. Poslední změna 2010 [cit. 2017-02-21]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/h1cz/pouitelnost-webu-3799667.

 

[1] Card sorting (český ekv. Třídění karet) je metoda testování, která může pomoci s popisem navigačního systému a jeho strukturou. Metoda zkoumá, jakou kategorizaci jednotlivých položek preferují uživatelé. Testující karty třídí do jednotlivých kategorií.

[2] Persony jsou specifickou metodou, která se věnuje vyvrácení mýtu průměrného homogenního uživatele. V rámci testování jsou vytvořeny profily návštěvníku, které bohatě pokryjí cílovou skupinu – obvykle stačí malý počet tj. 3-5 profilů. (Lidwell a kol., 2011, s. 182).

[3] Focus Group (český ekv. ohniskové skupiny) je metoda skupinové diskuze na určité téma, kterou vede faciliátor (Morgan 1998). Cílem je pochopit a poznat uživatelské potřeby a očekávání.

Jul 04, 2018




Vyhledávání
Proměny Klementina ve fotografiích

Termín: od 5. 8. 2024

Místo: Hala služeb, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1

Vybrané fotografie zachycují podobu Klementina od konce 19. století do cca poloviny 20. století. Vyprávějí dávno zapomenuté příběhy, připomínají místa, která zanikla nebo v souvislosti s přestavbou Klementina pro potřeby tehdejší Veřejné a universitní knihovny změnila svou podobu.

Výstava Bibliotheca Atronomica

Termín: 18. 10. - 18. 12. 2024

Místo: Galerie Klementinum, výstavní sál

ba2024_vystava.png

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě

Termín: 27. - 28. 11. 2024

Místo: Národní archiv v Praze, Archivní 4, Praha 4 Chodovec

Zájemci o přednesení odborných příspěvků mohou své příspěvky (název příspěvku, stručná anotace) ohlásit do 30. 9. 2024 na adresau vit.richter@nkp.cz

více informací

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text

Filed under: