Studijní cesta po vybraných německých knihovnách

Národní knihovna ČR mi v závěru roku 2015 umožnila vykonat studijní cestu do Německa. Během ní jsem navštívila knihovny Knihovnu filologické fakulty Svobodné univerzity v Berlíně, Středisko J. a W. Grimmových Humboldtovy univerzity v Berlíně, Městskou knihovnu v Berlíně, Saskou zemskou knihovnu- Státní a univerzitní knihovnu v Drážďanech, Městskou knihovnu v Lipsku aj.

Následující text se opírá o poznatky z této cesty. Podává stručnou charakteristiku navštívených knihoven, zpracovanou na základě informací získaných jak při osobní návštěvě jednotlivých knihoven, tak z dostupných zdrojů.

Knihovna Filologické fakulty Svobodné univerzity v Berlíně  (Frei Universität in Berlin)

Knihovna Filologické fakulty má fond ve všech jazycích, vedle němčiny, španělštiny, angličtiny, také v různých indiánských jazycích. Současně se zde nachází fond ve slovanských jazycích, včetně českého a slovenského jazyka. Z této skupiny je nejvíce zastoupena ruskojazyčná literatura. Fond čítá 750.000 knih, které jsou uloženy v režimu open access. Knihovnu může navštěvovat široká veřejnost, ale půjčovat si knihy domů mohou jen studenti a zaměstnanci univerzity. Denně je pro uživatele otevřeno od 9.00 do 22.00 hodin, v sobotu od 10.00 do 20.00 hodin.

V roce 2005 byla otevřena nová unikátní budova (tzv. Mozek (The Brain)), kde bylo umístěno a sloučeno 9 fakultních knihoven a nyní sídlí výše zmiňovaná knihovna. Budova byla projektována anglickou kanceláří Foster and Patner. Pět pater budovy obepíná geometricky zakřivený kovový plášť se skleněnými prvnky, uvnitř vytváří klenuté textilní pouzdro.  Budova má speciální klimatický systém uvnitř je textil, venku střecha. Je energeticky úsporná. V depozitu má umístěno 40.000 svazků. Podílí se na digitalizaci. Půjčuje e-knihy, které má pod patronací Univerzitní knihovna. Mohou si je půjčit studenti a zaměstnanci univerzity. V této knihovně mají spíše tradiční knihy, ne moc elektronických knih. Ročně nakupují kolem 8000 knih. Fond je od roku 2001 řazen dle německého klasifikačního systému (překlasifikováno asi polovina fondu).

Ve fondu mají dizertační práce a  ty publikují. Jiné vysokoškolské práce (magisterské, bakalářské a ročníkové práce) neukládají ve fondu (jiné katedry to dělají). Knihovna objednává kolem 600 časopisů, původně jich bylo 900 (v r. 2005). Čtenáři knihovny si mohou časopisy a knihy rezervovat přes internet. V knihovně je celkem 22 zaměstnanců, dále asi 10 studentů, kteří pomáhají řadit fond. Tyto studenty platí příslušné fakulty. Mají hodně cizinců mezi uživateli knihovny, jezdí zde na Erasmus a jiné studijní pobyty. Jsou zde také například čínští studenti.

Provozují MVS, mají 3B cooperation (Berlin, Bayern, Brandenburg)  - budují stejný knihovní katalog. Sociální sítě, mají Facebook, ale přes ten moc studenti nekomunikují.

Revize se v knihovně téměř neprovádí, ačkoliv k tomu nabádá zákon. Mají projekt digitalizace delivery digitalization, jen pro fakulty. Jinak se do digitalizace dokumentů nezapojují z finančních důvodů.  Zakoupili knižní skener za 100.000,-  euro a na tom si mohou registrovaní čtenáři knihovny skenovat nejvíce 10 % knihy. Používají automatizovaný knihovní systém Aleph. E-knihy půjčují jednotlivě, ne po balíčcích, to dělá univerzitní knihovna.

Vzdělávání studentů probíhá nejlépe na začátku nového školního roku a týká se především vyhledávání v katalozích, elektronické informační zdroje apod.).

Humboldtova univerzita v Berlíně – Středisko J. a W. Grimmových (Jacob and Wilhelm Grimm Zentrum Universität Berlin )

Knihovna (navržena architektem Maxem Dudlerem) byla otevřena v roce 2009 jakožto první budova pro univerzitní knihovnu v Berlíně. Budova je složena ze dvou částí, zapadá do svého okolí a zároveň se v něm vyjímá.

Má 1.036 pracovních míst (stanic), 8 místností pro skupinovou práci, Bufet, salonky, místa pro děti apod.

V knihovně pomáhají studenti. Mají velký problém s bezdomovci. Neboť knihovna je prakticky otevřena denně do nočních hodin. Uživatelé jsou z řad široké veřejnosti, která se zde může volně pohybovat i využívat služeb knihovny, ovšem nemůže si půjčovat literaturu domů. 50 % uživatelů je z Humboldtovy univerzity. V knihovně je místo (sekce), kde obsluhují pouze studenty a zaměstnance univerzity. Je zde 12 lokálních knihoven + jedna centrální knihovna. Před 11 lety byla otevřena knihovna pro přírodní vědy. Mají depozit, kde je v současnosti umístěno kolem 200.000 knih, 1000 000 knih je v otevřených prostorech.

Problém je RFID systém, kódy nejsou ve všech knihách. Přesto úbytek/ztráta fondu je dle slov personálu knihovny minimální. Využívají brigádnickou pomoc: 3000 knih denně zakládají studenti, kteří jsou placeni jednotlivými fakultami.

V knihovně je celkem 100 zaměstnanců a má návštěvnost 3000-5000 uživatelů denně. Ač jde o univerzitní knihovnu, je otevřena i o prázdninách. Knihovna je stavěna z kvalitních materiálů. Kolekce e-knih, které mají zakoupeny spolu s dalšími univerzitami. Jsou dostupné jen na počítačích v knihovně. Jsou velmi drahé, a proto se nepůjčují a ani nedají stahovat do čteček. Počítače mohou používat jen registrovaní uživatelé.

Většina fondu je přístupna pouze prostřednictvím prezenční výpůjčky (k dispozici je 2.000 000 knihovních jednotek z oblasti humanitních, kulturních a společenských věd, dále také z ekonomických oborů). Sociální sítě – facebook je pouze pro Centrum, nikoliv pro knihovnu, univerzita má Twitter, google. Jsou zde web news. Není zde žádný koncept a ani žádná stanovená zodpovědná osoba či skupina osob. Management musí rozhodnout co dělat a co publikovat v rámci sociálních sítí.

Státní knihovna Berlín (Staatsbibliotheken Berlin)

Je největší akademickou knihovnou v německy mluvících zemích založenou roku 1661. Zpracovává, shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje odbornou literaturu ve všech jazycích se zaměřením na společenské a humanitní vědy. Má vzácné sbírky národního i světového kulturního dědictví. Mimo jiné 66.700 hudebních rukopisů, více než 200.000 vzácných knih, sbírku historických knižních obálek aj.

V současnosti má 11.000 000 jednotek. Má mimo jiné 800 zaměstnanců. Zentral web team má zodpovědnost za blog této instituce. Blog má 30 přispěvatelů. Mají i youtube sektion a vydávají newsletters. Knihovna je součástí pruského kulturního dědictví.

Berlínská státní knihovna sídlí na dvou místech, ve dvou památkově chráněných objektech. V bulváru Unter den Linden a Kulturforum / Potsdamer Straße.

V roce 2012 byla otevřena nová čítárna Pod Lipami. Na Unter den Linden je stará budova, novostavba je uvnitř starého bloku.

Knihovna má dva katalogy – jeden pro katalogizaci a jeden pro čtenáře. První je něco jako „generálním katalog“ 2 systémy – databáze a výpůjční systém. 35.000 aktivních uživatelů a 900 míst pro čtenáře. RFID systém a volný výběr knih.  Podílejí se na digitalizaci materiálů, které vyšly do roku 1920.

Saská zemská knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech (Sächsische Landesbibliothek – Staats und universitätsbibliothek Dresden – SLUB)

SLUB neboli Saská státní a univerzitní knihovna v Drážďanech je jednou z největších knihoven v Německu.  Zpracovává, ukládá a zpřístupňuje publikace týkající se Saska. Je současně univerzitní knihovnou a tak zpracovává vědecké informace mající výzkumnou hodnotu. Velkou měrou se podílí na digitalizaci.

SLUB je sloučená knihovna (před 15 lety) saské státní knihovny a  univerzitní knihovna. Má 400 zaměstnanců, z toho 283 plných úvazků. 5.400 000 tištěných knih.

Má 77 000 uživatelů. Návštěvnost 6000-8000 uživatelů denně. Ti neplatí roční poplatky. Knihy si mohou půjčovati i absenčně. Depozitní sklad je nedostatečný a je umístěn v zemi. Budova byla postavena v roce 2001.

SLUB vydává časopis BIS (Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen) 3xročně. Vychází jen v němčině, je recenzovaným periodikem, má otevřené recenzní řízení,, vychází 2000 kusů pro univerzitní i veřejné knihovny, zasílají do vládních organizací a do zastupitelství. Časopis je v režimu open access.

Sociální sítě – jedna osoba má na starosti  blogue, Flicker, Twitter, Helpdesk. Twitter používají uživatelé jako informační kanál. Dávají tam události v knihovně i v oboru, články z konferencí, články do tisku, klasické zprávy. (SLUBblog). Přes blog samotný komunikují s novináři WEBSITE tým dělá webové stránky – tisk, projektový management, internet komunikace.

Slogan knihovny DIGITAL KNOWLEDGE LEADERS. Digitální kolekce je přístupná volně, bez omezení. Hudba – lze ji pouštět/poslouchat z jakéhokoli studijního místa. Virtuální kartografická díla. Flickr používají jako platformu pro obrázky. E-knihy půjčují jako balíčky + v katalogu jednotlivě).

Mají místnost, kde se mohou i lidé jiných vyznání například modlit.

Městská knihovna Lipska (Leipziger Städtische Bibliotheken)

Městská knihovna v Lipsku je otevřena pro všechny, která se nachází v centru města. Nabízí 430.000 knihovních jednotek. Má patnáct poboček po celém městě a pojízdné knihovny. Svým čtenářům nabízí nejvíce beletrii, potom beletrii pro děti a mládež, naučnou literatur. Je zde hudební oddělení s možností přehrání si vlastních skladeb nebo i zapůjčení notových záznamů. Výstavky bestsellerů.

Nabízí již zmiňované pojízdné knihovny, donášku knih domů, hudební knihovnu, která je mimochodem jednou z největších veřejných hudebních knihoven v Německu. Na cca. 200 000 médiích je nahraná hudba, články o hudbě, literatura o hudbě. Mezi nimi jsou jedinečné svazky dokládající hudební historii v Lipsku.

V přízemí si uživatelé musejí odložit svoje věci do uzamykatelných skříněk. Poté mohou přes selfcheck vrátit svoje knihy.  Knihy lze vrátit i mimo výpůjční dobu. Zde se také nachází automat pro přihlášení, vyhledávání literatury. Knihovna má několik pater je v ní umístěna převážně beletrie. Ve zvýšeném přízemí je umístěno dětské oddělení. Výstavní místnost. Zrovna probíhala výstava Maxe Schwimmera.

Knihovna spolupracuje s jinými kulturními institucemi i školami. Organizuje akce pro děti i dospělé.

Foto 1 - Filologická knihovna (archiv autorky)

Foto 2- Filologická knihovna (archiv autorky)

Foto 3 - Jacob und Wilhelm Grimm Zentrum (archiv autorky)

Foto 4 - Jacob und Wilhelm Grimm Zentrum (interiéry)  (archiv autorky)

Foto 5 - Staatsbibliotheken Berlin (archiv autorky)

Foto 6 - Staatsbibliotheken zu Berlin (interiéry) (archiv autorky)

Foto 7 - Leipziger Stadtbibliotheken (archiv autorky)

Foto 8 - Leipziger Stadtbibliotheken (archiv autorky)

SALÁTOVÁ, Renáta. Studijní cesta po vybraných německých knihovnách. Knihovna plus [online], 2016, 12(1) [cit. xxx]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/aktualni-cislo/informace-a-konference/studijni-cesta-po-vybranych-nemeckych-knihovnach