Péče o fotografický obraz v Historické fototéce města Havany

Ing. Petra Vávrová, Ph. D.; Mgr. Libor Jůn, Ph. D. / Národní knihovna České republiky (National Library of the Czech Republic); Filmová a televizní fakulta AMU v Praze (Film and TV School of Academy of Performing Arts in Prague)

Resumé: V průběhu roku 2014 realizovali pracovníci oboru Restaurování fotografie na pražské FAMU vědecký projekt společně s vědeckými institucemi na Kubě, především s Fototékou města Havany. Projekt zahrnoval praktický workshop a konferenci zaměřenou na konzervaci a restaurování různých historických fotografických technik. Hlavním cílem workshopu byl průzkum fotografických sbírek v Havaně a výuka odborných pracovníků v hlavních kulturních institucích v Havaně různých konzervačních a restaurátorských technik fotografií. Naplánovaný program pro loňský rok byl úspěšně dokončen a je plánována další spolupráce v roce 2015.     

Summary: During the year 2014 the Studio of Restoration FAMU held a scientific project together with scientific institutions in Cuba, mainly with Havana Historical Institute of Photography. The project included a workshop and a conference concerning conservation and restoration of different historical photographic techniques. The aim of the workshop was survey the photographic collections in Havana and teaching the main conservation and restoration techniques of the photograph the professional stuff of the main institutions in Havana. The planned program for the last year was successfully finished and the cooperation will continue in 2015.

Klíčová slova: Kuba, Havana, konzervace, restaurování, kuturní dědictví, fotografie, historické fotografické techniky

Keywords: Cuba; Havana; Conservation; Restoration; Cultural Heritage; Photography, Historical Photographic Techniques

Kuba je nejen největším ostrovem v Karibském moři, ale rovněž i přirozeným hospodářským, politickým a kulturním centrem celého Karibiku. To plyne jak z jejího výhodného geografického umístění, tak z mnoha dalších tradičních výhod tohoto ostrovního státu, včetně velmi dobré úrovně vzdělání obyvatel atd. Dodnes existující kubánský revoluční režim, konstituovaný v 60. letech 20. století, znamenající mimo jiné důslednou společenskou centralizaci, přinesl pro Kubu a její mezinárodní postavení mnoho obtíží. To se odrazilo i na stavu kubánského kulturního dědictví, byť i díky zahraniční pomoci bylo na tomto poli dosaženo v několika posledních letech výrazného zlepšení.

Obr. 1 Pohled na město Havana a hotel Nacional v popředí s přímořskou promenádou Malecón z věže Fox (foto archiv autorů)

S přihlédnutím ke všem těmto aspektům se proto v průběhu roku 2013 začaly vytvářet předpoklady pro rozvoj spolupráce mezi oborem Restaurování fotografie Katedry fotografie na pražské FAMU a příslušnými odbornými kubánskými institucemi, zabývajícími se péčí o fotografické sbírky a fondy a jejich ochranou. V tomto ohledu se jedná především o tzv. Historickou fototéku města Havany, Národní archiv, Národní knihovnu José Mártího, Kubánskou fototéku a Kubánský historický ústav. Základem této spolupráce, zacílené na zvyšování efektivity péče o fotografické médium, uložené v kubánských veřejných sbírkách, byl přenos konkrétních zkušeností pedagogů oboru restaurování do kubánských podmínek, a to za přímé účasti studentů restaurátorského oboru. Z tohoto důvodu byla velká pozornost věnována základnímu průzkumu fyzického stavu tamních fotografických sbírek a celkovému seznámení se s jednotlivými institucemi pečujícími o fotografie a fotografické materiály na Kubě, resp. v Havaně. Restaurátorský obor FAMU tím úspěšně navázal na zkušenosti získané ve společných programech uskutečněných s britskými a slovinskými partnery v předchozích letech.¹

Obr. 2 Setkání s organizátory z Fototéky města Havany (foto archiv autorů)

Jestliže na české straně byl odborným garantem projektu výše zmíněný obor Restaurování fotografie Katedry fotografie FAMU, na straně kubánské šlo o Historickou fototéku města Havany – (Fototeca Histórica de la Oficina del Historiador de la ciudad de La HabanaTa je jednou z největších a nejprestižnějších kubánských fotografických institucí, muzejního a archivního charakteru. Činnost fototéky je zaměřena hlavně na fotografickou dokumentaci vývoje hlavního kubánského města a sbírka zahrnuje fotografické snímky od 40. let 19. století až po současnost. Zároveň s tím ovšem disponuje i reprezentativním průřezem kubánské fotografické tvorby 19. a 20. století. Ta vzhledem k promítnutí mnoha vlivů místních, španělských a severoamerických patřila prakticky vždy k tomu nejlepšímu, co v dané oblasti vzniklo. Skutečně reprezentativní je sbírka daguerrotypií^2, ambrotypií³ a ferrotypií, ⁴ v níž se velmi ilustrativním příkladem protnuly zmiňované vlivy severoamerické a evropské. Kubánská fotografie mapující události castrovské revoluce z poloviny 20. století poté dala vzniknout i takovým „ikonickým“ fotografiím, které se staly pevnou součástí dějin světové fotografie.

V rámci projektu se uskutečnily dvě cesty pedagogů a studentů KF FAMU do Havany – první jako přípravná (červen 2014), mj. zaměřená na seznámení se s kubánským odborným prostředím a institucemi, a v říjnu téhož roku druhá, při níž byla organizována společná odborná konference, dále praktické dílny, a stejně tak pokračovala i intenzivní jednání o další spolupráci v oblasti ochrany fotografických materiálů. Dvoutýdenní intenzivní odborný program vedený jak vyučujícími oboru (jmenovitě Liborem Jůnem a Petrou Vávrovou), tak studenty oboru restaurování fotografie umožnil přenos důležitých praktických informací pro kubánský odborný personál. Ten je všeobecně na velmi dobré úrovni, ovšem trpí značným nedostatkem vhodných materiálů a prostředků. Mnoho specializovaných zařízení získaných díky zahraniční pomoci je např. v kubánských podmínkách velmi složité udržet v regulérním provozu. Přetrvávajícími obtížemi jsou vysoká relativní vlhkost vzduchu, přítomnost plísní a hmyzu. Jak konference, tak praktické dílny byly pilotním projektem pro další vzdělávání konzervátorů a restaurátorů v kubánských institucích. Zároveň s tím byl obor Restaurování fotografie úspěšně představen tamní odborné veřejnosti. Pedagogové a studenti oboru si rozšířili své zkušenosti v oblasti zahraniční spolupráce a pro rok 2015 připravují pracovní pobyt pro kubánské odborníky v Praze.

Obr. 3 Přivítání na konferenci před budovou Fototéky města Havany (foto archiv autorů)

Obr. 4 Konference ve Fototéce města Havany (foto archiv autorů)

Obr. 5 Výuka kubánských restaurátorů – identifikace fotografických technik pomocí mikroskopu (foto archiv autorů)

Obr. 6 Výuka kubánských restaurátorů – čištění stříbroželatinových fotografií (foto archiv autorů)

I přes značnou vzdálenost Havany od Prahy (cca 12 hodin letu s jedním přestupem) je možno uvažovat o postupném rozšiřování vzájemných pracovních kontaktů a zajistit tak aktivní český podíl na péči o kubánské kulturní dědictví. Vždyť na bázi uskutečněné konference a praktických dílen vznikla v havanské fototéce konzervátorská dílna určená pro fotografické materiály a její následný rozvoj může významně ovlivnit budoucnost celého společného česko-kubánského programu. Navíc v průběhu obou pracovních cest se podařilo navázat i další velmi zajímavé pracovní kontakty s kubánskou Národní knihovnou či Národním archivem. Obě tyto kubánské profilové instituce řeší mnoho problémů a těžkostí, při nichž zkušenosti ověřené praxí v ČR mohou mít i zcela zásadní význam. Jedná se například o likvidaci plísní, hmyzu či o celkovou preventivní péči atd. Možnosti vzájemných odborných a pracovních kontaktů tak nejsou vůbec vyčerpány a spíše je možno uvažovat o jejich dalším rozvoji.

Obr. 7 Budova Národní knihovny (Biblioteca Nacional José Martí) na Plaza de la Revolución (foto archiv autorů)

Obr. 8 Diskuze s kolegy z Národní knihovny nad jejich sbírkami fotografií (foto archiv autorů)

Obr. 9 Závěr výuky kubánských kolegů – předávání diplomů (foto archiv autorů)

[1] Tato spolupráce probíhala v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje vědy a výzkumu na VŠ (AMU) v letech 2010 až 2013.

[2] Daguerrotypie – jedná se o první prakticky použitelnou fotografickou techniku, využívanou od roku 1839. Podstatou je fotografický obraz umístění na stříbrné nebo častěji postříbřené měděné desce. Tato technika nevyužívala negativu a proto je každá daguerrotypie jedinečnou. Choulostivý obraz vyžadoval stabilizaci solemi zlata a relativně složitou adjustaci.

[3] Ambrotypie – fotografická technika napodobující drahou a pracnou daguerrotypii. Základem je skleněný negativ, umístění na černém pozadí (černý lak, textilie) a opětovně druhotně adjustovaný.

[4] Ferrotypie – fotografická technika, kdy fotografický obraz je umístěn na kovovém plíšku (železném), často se jednalo o produkt levných fotografických automatů. V případě kubánského prostředí jde naopak o velmi honosné fotografické artefakty.