1st Hellenic Mediteranean University International Week for Academic Libraries

PhDr. Renáta Krejčí Salátová / Národní knihovna ČR

Program Erasmus+ umožňuje vycestovat nejen za účelem tzv. stínování, ale také zúčastnit se tzv. staff week. Je to týden od pondělí do pátku, který je intenzivně věnován přednáškám, workshopům, kulatým stolům tematicky zaměřených na naši práci. Akce přináší mnoho nových informací, kolegové ze zahraničí seznamují se svými knihovnami, aktuálními tématy či oblastmi, kterými se zabývají. Někde tento zaměstnanecký týden pořádají už tradičně, někde s touto formou teprve začínají. Já jsem měla tu čest být na prvním (pilotním) ročníku akce „První Mezinárodní týden akademických knihoven“ v „Helénsko-středomořské univerzitě“ (Hellenic Mediterranean University, HMU) v Heraklionu na Krétě ve dnech 22. – 26. září. Někdy se účastníci, kteří jsou vybráni organizátorem akce, seznamují ještě před akcí samotnou prostřednictvím online aplikací, někdy se seznámí až na místě. Zde jsme se seznámili až na horké krétské půdě, v rodišti řeckého spisovatele Nikose Kazantkise. Samozřejmě předtím byla vytvořena skupina na WhatsApp.

Akce se zúčastnilo přes 35 kolegů z různých zemí – Bulharska, Rumunska, Chorvatska, České republiky, Německa, Rakouska, Španělska, Belgie, Srbska, Kosova, Itálie, Španělska, Litvy, Lotyšska, Ugandy a Palestiny a dalších. Akce se uskutečnila v knihovně Hellenic Mediterranean University.

Katerina Voutiraki, vedoucí této knihovny, nás seznámila s její historií. Začala popisem univerzity, počtem studentů, doktorandů, vyučujících a administrativních pracovníků. Library and Information Centre má pět knihoven, kde pracuje šest knihovníků, dvě administrativní pracovnice a dva středoškolští učitelé. Knihovna využívá širokou škálu dobrovolníků.

Dobrovolníci se nabírají na začátku akademického roku a jsou osloveni například přes sociální sítě, e-mail či web. Musí dojít k podpisu smlouvy o mlčenlivosti a samozřejmě evidenci osobních údajů. Poté se dobrovolníci seznámí s autorskými právy, ale i právy studentů se zdravotním postižením. Absolvují odborné semináře k tvorbě přístupných materiálů. Na konci akademického roku dostávají osvědčení o svojí dobrovolnické činnosti.

Knihovny této univerzity jsou mimo Heraklion i ve městech Chania, Rethymno, Agios Nikolaos, Sitia. Vedoucí knihovny se dále věnovala velikosti fondů v knihovně, službám knihovny, informačnímu vzdělávání, přístupu k e-zdrojům, rozpočtu knihovny, plánům do budoucna. Tato knihovna je členem mnoha asociací a konsorcií.

Celým týdnem nás provázel prof. Konstantinos Petridis https://www.fulbright.gr/en/grantees/greek-grantees-speak/1910-konstantinos-petridis, který měl velmi zajímavou přednášku o akademických knihovnách v éře digitální a v éře AI.

Mluvil o tom, že akademické knihovny představují klíčovou infrastrukturu univerzit, neboť zajišťují odborné informační zdroje, podporují vědecký výzkum i vzdělávání a vytvářejí zázemí pro rozvoj akademické komunity. Jejich kvalita je určována zejména rozsahem, aktuálností a dostupností fondů v návaznosti na studijní a výzkumné priority instituce, adekvátním technickým a finančním zabezpečením, úrovní a mírou využívání poskytovaných služeb i odbornou kompetencí personálu. V současnosti procházejí předělem směrem k modelu digitálního centra, které vedle rozšiřování elektronických zdrojů a online služeb systematicky podporuje informační gramotnost, citační etiku a správu výzkumných dat, přičemž si zároveň zachovává roli fyzického a komunitního prostoru podporujícího spolupráci a sdílení znalostí. Akademické knihovny samozřejmě čelí klesajícím rozpočtům, dopadům AI, rychlému vývoji digitálních technologií a také nové roli akademických knihovníků, kteří se stávají především digitálními kurátory a průvodci AI apod.

Mezi probíranými oblastmi prvního ročníku tohoto setkání zazněla i následující témata: podpora globální spolupráce mezi akademickými knihovnami, usnadnění výměny znalostí a inovací mezi akademickými knihovnami, nové trendy a globální výzvy pro nadcházející období v akademických knihovnách, zdůraznění klíčové role akademických knihoven v podpoře výzkumu, vzdělávání a učení. Dále jsme debatovali nad tématy: zkoumání transparentnosti, spolupráce a inovací ve výzkumu prostřednictvím postupů otevřené vědy, podpora globálního sdílení znalostí na domácí i mezinárodní úrovni.

Diskuse se také vedla o transformační roli AI v akademických knihovnách, zlepšování služeb, přístupu a výzkumné podpory se zaměřením na mezinárodní akce/události.

Byly pro nás mimo jiné připraveny prezentace souvisejících projektů v oblasti akademických knihoven, prezentace osvědčených postupů a výměna účinných politik s cílem posílit spolupráci a inovace na globální úrovni.

Přednášky byly rozděleny do čtyř oblastí: prezentace knihovny, otevřená věda, akademické knihovny v éře umělé inteligence (AI), projekty a příklady dobré praxe v akademických knihovnách.

Každý den byl naplněn přednáškami a tzv. kulatými stoly, vždy na konkrétní téma, moderované a s pozvanými hosty. Tématy byly: Moderní trendy a výzvy pro akademické knihovny, Příležitosti a výzvy iniciativy otevřené vědy (Open science), AI v akademických knihovnách, Pohledy/názory studentů na akademické knihovny.

V pondělí jsme se věnovali části programu věnující se prezentaci knihoven. Začali jsme hostitelskou knihovnou HMU (univerzitní knihovně, ve které se akce konala), viz výše. Dále zazněla přednáška španělského, resp. katalánského kolegy na téma moderní trendy a výzvy akademických knihoven s představením univerzitní knihovny Universitat Autònoma de Barcelona, včetně knihovny digitální, služeb knihovny, fondu, vizí do budoucnosti a aktuálních problémů.

Další prezentovanou knihovnou byla knihovna rumunské technické univerzity Politehnica Timisoara (Temešvár). Byly představeny aktivity knihovny, nová budova (od roku 2014), informační vzdělávání, služby pro zdravotně znevýhodněné apod. Poté následovala moje přednáška. Svoji prezentaci jsem zaměřila na Národní knihovnu ČR, Knihovnický institut a jeho činnosti, Knihovnu knihovnické literatury a časopis Knihovna.

V úterý jsme se věnovali hlavně tematice otevřené vědy. Začali jsme otevřenou vědou na Univerzitě ve Vilniusu (Litva). Vilnius University byla založena již v roce 1579, má 24 000 studentů a přes 3000 akademických pracovníků. Univerzitní knihovna této instituce má historii sahající až do 16 století, je to moderní školské komunikační a informační centrum otevřené sedm dní v týdnu (24/7), které spravuje národní kulturní dědictví, má také Hub pro Open Science. V přednášce byla popsána politika otevřené vědy, mimo jiné také cena Open Science https://biblioteka.vu.lt/en/about/news/2547-an-invitation-to-award-nominations-awards-for-distinguished-contributions-to-open-science-2025 udělená univerzitou. Dále jsme se věnovali problematice citizen science. Citizen science neboli občanská věda je označení pro vědecký výzkum prováděný zcela nebo částečně amatérskými nebo neprofesionálními vědci. Jedná se o pojem, který je součástí širšího konceptu otevřené vědy (zdroj: Wikipedie).

Problematika otevřené vědy v řeckém akademickém prostředí byla námětem přednášky Panagiotise Kavourase z Aristotelovy univerzity v Soluni (v angličtině Aristotle University of Thessaloniki), Marie Ntaountaki, ředitelky knihovny TUC (Technical University of Crete) a Giannise Tsakonase (ředitel knihovny University of Patras), který nám představil školní komunikaci v návaznosti na open access a open science v Řecku. Zakončili jsme přednáškou našich ukrajinských kolegyň, ve které zazněla témata jako otevřená věda, občanská věda (citizen science), v návaznosti na situaci na Ukrajině přednáška pokračovala tématem akademické knihovny pro sociální odolnost prostřednictvím otevřených inovací.

Ve středu byla ústředním tématem umělá inteligence (AI). Začali jsme službami Vilnius TECH Library. Byla založena v roce 1956, má v současnosti 8100 studentů, z toho 20 % zahraničních, jsou mimo jiné členy ATHENA European University Aliance. V přednášce byla popsána virtuální knihovna, nástroje AI pomáhající studentům i vyučujícím, knihovna a její služby (hlavně vzdělávání). Dále zazněly přednášky z Rumunska, Řecka a Baleárských ostrovů.

Ve čtvrtek jsme se zabývali službami knihoven, zvláště pro uživatele se speciálními potřebami. Jedním z nejzajímavějších příspěvků z této oblasti byla právě přednáška HMU Library a její služby pro uživatele se znevýhodněním. Využívají v tomto případě i práci dobrovolníků, o kterých je psáno výše. Tato knihovna provozuje čítárnu pro studenty s poruchami čtení (ano, tak to skutečně bylo nazváno, ale nejsou to dyslektici, ale lidé slabozrací a s poruchami zraku). Mají tři pracovní stanice. Dobrovolníci převádějí tištěné i elektronické vzdělávací materiály do přístupného formátu. Zajišťují tisk zkušebních otázek v Braillově písmu během zkouškového období a v den zkoušky samotné. Je vytvořen AMELIB (multimodální elektronická knihovna pro tyto čtenáře).

Z Gdaňska, konkrétně z Gdańsk University of Technology¹ Library byla velmi zajímavá přednáška o anketě studentů ohledně studijního prostředí v univerzitní knihovně. Na základě tohoto šetření proměnili tento prostor v moderní a uživatelsky přívětivý. Posledním vystoupením tohoto dne byla přednáška zástupce knihovny univerzity ve španělské provincii La Rioja.

V pátek jsme vyslechli zajímavou přednášku z Humboldtovy univerzity s tematikou AI, vzdělávání v této oblasti v rámci informačního vzdělávání, role knihoven v tomto vzdělávacím procesu, kurzů zaměřených na různé aspekty umělé inteligence a také rozmanitých nástrojů AI. Zazněla zde také varování ohledně AI, důraz na etické kodexy používání AI apod. Dále jsme se věnovali velmi zajímavé prezentaci o akademických knihovnách v Ugandě.

Kulturně vzdělávací program týdne se skládal z prohlídky hlavního města Kréty Heraklion s místní průvodkyní, prohlídky univerzitního kampusu, návštěvy archeologické lokality s palácovým komplexem Knóssos – starověkého vladařského centra spojeného s Mínojskou civilizací a prohlídka samotného města Heraklionu.

Tuto svoji reportáž jsem napsala ráda, abych se s vámi podělila o svoje zážitky a dojmy. Je pravda, že jsem se mohla podrobněji věnovat jen několika přednáškám, protože kdybych popsala všechny, nestačilo by celé číslo časopisu.

Celkově hodnotím tento pobyt jako velmi přínosný, jednak jsem si rozšířila své vědomosti a znalosti, povědomí o tom, čím se zahraniční akademické knihovny zabývají, navázala jsem nové kontakty, jednak jsem tam možná vnesla pohled trochu jiné instituce. Zjistili jsme totiž, že některé problémy jsou stejné, ať se jedná o různé typy knihoven či různé země: stárnutí zaměstnanců, jejich nedostatečné finanční ohodnocení, prostorové potíže, nedostatečné akviziční finanční zdroje apod. Pokud se vám naskytne takováto příležitost, neváhejte jí využít! Já tímto děkuji programu Erasmus+ i Národní knihovně, že mi studijní pobyt umožnila.

Poznámky

1 Mimochodem Gdańsk University je součástí tzv. Fahrenheitovy university. Fahrenheitova univerzita (Związek Uczelni Fahrenheita, FarU) není jedna samostatná univerzita, ale unie tří významných polských vysokých škol v Gdaňsku: Lékařské univerzity, Technické univerzity a Gdaňské univerzity, vytvořená s cílem sdílet zdroje pro společný výzkum, rozvoj a posílení akademické spolupráce. Více viz https://faru.edu.pl/en