7th Magic week in Maribor

26.–30. května 2025 se uskutečnil 7. ročník vzdělávacího týdne Erasmus+ pro knihovníky s letošním mottem „Kouzlo sedmi“. Akci pořádala Univerzitní knihovna v Mariboru (Univerzitetna knjižnica Maribor). Součástí tohoto Erasmus pobytu byl také seznamovací týden, který proběhl ve dnech 5.–9. května ve formě online prezentací v angličtině. Toto bylo pro všechny účastníky povinné. Každý měl za úkol představit svoji instituci a také svoji práci. Akce se zúčastnilo 17 kolegů z různých zemí – Bulharska, Rumunska, Chorvatska, České republiky, Německa, Rakouska, Španělska, Belgie, Srbska, Kosova, Itálie. Všichni účastníci byli z vysokoškolských, univerzitních i akademických knihoven. Já jediná jsem byla z národní knihovny. Celou akci měli na starosti Mateja Borak, Renata Močnik a Saša, kteří se o nás vzorně starali.

Maribor je malebné město v regionu Štýrsko. Je druhým největším městem Slovinska a má cca 110 000 obyvatel. Město se nachází na severovýchodě Slovinska, poblíž rakouských hranic. Leží na řece Drávě. První zmínky o tomto městě jsou již ze 12. století. Do Mariboru se dostanete pohodlně z Prahy vlakem, a to s jedním přestupem v Grazu. Cesta vlakem je nejen pohodlná, ale jsou zachovány i principy ekologické dopravy. Akce se uskutečnila v Univerzitní knihovně v Mariboru. Ta byla založena v roce 1903 jako Knihovna Historické společnosti pro Slovinské Štýrsko. Dalším mezníkem byl rok 1975, kdy byla dne 12. června podepsána Dohoda o sloučení s Univerzitou v Mariboru, kterou podepsala tehdejší Vysokoškolská a studijní knihovna v Mariboru jako rovnocenný spoluzakladatel Univerzity v Mariboru. Dne 3. července 1975 byla Univerzita v Mariboru založena. 23. září pak byla knihovna přejmenována na Univerzitní knihovnu v Mariboru. Více o historii knihovny na https://ukm.um.si/zgodovina-knji-nice a na https://ukm.um.si/en/content/history.

Knihovna (viz foto 1) v současnosti sídlí v budově z 80. let minulého století, která prošla na začátku 21. století několika úpravami. Je to ústřední univerzitní knihovna. Jednotlivé fakulty mají svoje vlastní knihovny.

Mezi probíranými tématy zazněla i témata technická jako například slovinský knihovní systém, otevřená věda, informační gramotnost, akvizice, vztahy s veřejností a služby uživatelům.

Kolegové z Mariboru nás seznámili se svojí prací v Univerzitní knihovně a se službami knihovny: nejen s mnoha digitálními službami, včetně univerzitního vyhledávače UM:NIK, (https://ukm.um.si/en/content/umnik), BrowZine (aplikace umožňující sledovat elektronickou nabídku vědeckých časopisů dostupných na Univerzitě v Mariboru, přizpůsobenou pro tablety a chytré telefony https://ukm.um.si/novice/aplikacija-browzine), LibGuides, ale také se skladbou uživatelů, fondů, výpůjčních služeb, vědeckou a publikační činností univerzity, public relations atd.

Během prohlídek ústřední knihovny, včetně skladů a speciálních sbírek, jsme se seznámili s historií knihovny i se slovinskou literární historií. Knihovna má čtyři patra, která jsou určena pro volný výběr dokumentů, individuální studovny, galerii a specializované knihovny/sbírky: originální „knihovnu“ modelů orgánů a částí lidského těla nacházející se v Anatomické studovně (viz foto 2) https://ukm.um.si/zbirka-modelov-organov, hudební a filmovou sbírku, dále tzv. Maisterovu knihovnu – osobní bibliofilskou knihovnu básníka Rudolfa Maistera (Maistrova knjižnica https://ukm.um.si/maistrova-knjiznica, viz foto 3) či sbírku slovinského básníka, literárního historika a knihovníka Janko Glazera (Glazerjeva knjižnica, viz https://ukm.um.si/glazerjeva-knji-nica).

Ukázalo se, jak důležité jsou dobře vybavené učebny. Čítárna ČUK (místní označení čítárny Univerzitní knihovny v Mariboru) má nejen velmi dobrou otevírací dobu, která je oblíbená zejména ve zkouškovém období, ale i dobré a praktické vybavení. Hned vedle knihovny se nachází také elegantní kavárna, která je aktivně využívána.

Samotný vzdělávací týden (Staff Training Week for Librarians) začal tím, že jsme v pondělí ráno měli menší brainstorming, kde každý z nás sdělil, co máme a nemáme na knihovnictví rádi (viz foto mapy 4 zemí účastníků, foto účastníků samotných).

Každý den se pak odehrávaly prezentace zaměřené na jednu či více oblastí činnosti knihovny. Během prezentací jsme mohli reagovat svými zkušenostmi z našich institucí a porovnávat je navzájem.

Tyto prezentace kolegů z Mariboru nabídly komplexní vhled do problémů moderních knihoven, které byly známy téměř všem účastníkům. Účastníci často diskutovali o podobných či odlišných přístupech, například o tom, jak se vypořádat s transformačními smlouvami v oblasti otevřeného přístupu. Mezi zeměmi byly jasné rozdíly: Ve Španělsku je 17 smluv pro každého vydavatele, což je způsobeno decentralizovanou politickou strukturou. Ve Slovinsku vyjednává národní konsorcium univerzitních knihoven s příslušnými vydavateli takzvané „poukázky“, které musí být následně distribuovány jednotlivým univerzitám.

Byla také zorganizována návštěva knihovny lékařské fakulty (viz foto 5), kde nám mimo jiné byly představeny nové zajímavé výukové metody (viz foto 6).

Program byl v pátek ukončen návštěvou IZUM (viz foto 7), Ústavu informačních věd (Institut informacijskih znanosti, https://www.izum.si/), který je veřejnou infrastrukturou, informačním systémem a službou pro slovinskou vědu, kulturu a vzdělávání (není součástí univerzity). Vrcholem byla návštěva prostor zdejšího superpočítače HPC Vega s nepředstavitelnými IT-technickými fakty a čísly (parametry superpočítače viz https://www.izum.si/hpc/). Hostuje zde také autonomní knihovnický informační systém COBISS, který využívají knihovny v dalších sedmi zemích (COBISS.net, https://www.cobiss.net/si/). Více o IZUM: https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2025-01/informace-a-konference/institut-informacnich-ved-v-mariboru-a-system-cobiss.

Kulturně vzdělávací program týdne se skládal z prohlídky města Maribor s místním historikem, který dokázal, jak velký je efekt učení prostřednictvím vyprávění příběhů, a naopak nebezpečí informací o městě generovaných umělou inteligencí. Kromě hlavního a kulturně vzdělávacího programu jsme také chodili na procházky do krásného okolí Mariboru (např. Pohorje), a i tak jsme si společně předávali naše pracovní zkušenosti. Při našich procházkách jsme potkali studenty, kteří pobývali v Mariboru v rámci Erasmu, a dali jsme se s nimi do řeči. Bylo to velmi zajímavé a obohacující. Jedno odpoledne jsme věnovali návštěvě nedalekého města Ptuj (viz foto 8) a jeho krásné knihovně. Město Ptuj leží ve východní části Slovinska, asi 30 km od Mariboru. Je to nejstarší slovinské město, osídlené již v pravěku. Dále bylo významným římským centrem. Má přibližně 18 000 obyvatel.

Navštívili jsme Knjižnicu Ivana Potrča Ptuj (celý název) pojmenovanou po významném regionálním spisovateli Ivanu Potrčovi (1913–1993). Po jeho manželce, dětské spisovatelce Brance Jurca (Branka Jurca, v češtině užíván též tvar Jurcová) pojmenovali oddělení pro děti. Knihovna se nachází v historické budově zvané Mali grad (Malý hrad) původně ze 13. století, přestěhovala se sem v roce 2000. Rozloha užitných prostor Malého hradu je cca 2900 m². Nacházejí se zde bohaté a krásné čtenářské prostory pro všechny věkové kategorie čtenářů. Nahoře je místnost se středověkými trámovými stropy (viz foto 9).

V knihovně je sedm oddělení: oddělení nákupu, zpracování fondů, rozvoje a digitalizace, administrativních a technických služeb, studijní oddělení, oddělení pro mládež, regionální historie a pojízdná (putovní – potujoča knjižnica, viz foto 10) knihovna. Organizuje bibliopedagogické programy, výstavy a kulturní akce (kolem 300 ročně). Mimo jiné se aktivně věnuje práci s příběhy (storytellingu) pro děti. Knihovna má 33 zaměstnanců, z toho pět pracuje v dětském oddělení. (https://www.kamra.si/digitalne-zbirke/sedem-desetletij-ptujske-studijske-knjiznice-1948-2018/). Knihovna též spravuje pozůstalost Ivana Potrče (viz fotografie).

Městská knihovna slouží jako regionální centrum knihoven (tj. poskytuje odbornou pomoc dalším knihovnám), například spravuje lokální sbírky pro spádové obce v okolí města Ptuj. Uchovává vzácné staré tisky, například protestantskou tzv. Dalmatinovu Bibli ve slovinštině (tisk 1583–1584) a tisk Kranjska Slava (Sláva Vévodství Krańského) či hudební rukopisy ze 17.–18. století.

V knihovně je registrováno 12 000 aktivních čtenářů, kteří ročně vykonají kolem 150 000 návštěv a uskuteční 900 000 výpůjček.

Program týdne byl bohatý a nesmírně zajímavý. Ráda bych se ještě podrobněji zastavila u následujících témat přednášek, které jsme absolvovali v univerzitní knihovně: otevřená věda, univerzitní nakladatelství (University of Maribor Press), informační vzdělávání, public relations. Otevřená věda – na začátku přednášky jsme byli seznámeni s druhy open access (OA), s nimiž pracuje univerzita. Používají zlatou cestu, hybridní cestu i diamantovou cestu a licenci CC, která je nejběžnější licencí pro OA. Připravují sérii motivujících aktivit pro Festival otevřeného vzdělávání pod sloganem „Otevřená věda přináší otevřenou mysl.“ S otevřenou vědou souvisí také projekt Skriptarnica, což je virtuální prostor, kde se nachází sbírka e-materiálů a otevřených vzdělávacích zdrojů z oborů vyučovaných na této univerzitě (původní význam slova skriptarnica je prodejna skript, výukové literatury apod.). Všechno je tudíž na jednom místě. Knihovník ručí za správnost a aktuálnost materiálů a přístupnost materiálů. University of Maribor Press (UMP) – univerzitní vydavatelství. Jeho vedoucí zdůraznil důležitost otevřeného přístupu a identifikátoru DOI. Každá fakulta této univerzity má svoji redakční radu, která navrhuje tomuto nakladatelství publikace k vydání. Fakultní redakční rady jsou zodpovědné za obsah jednotlivých publikací. Dále pracuje speciální redakční rada, která se věnuje jazykové stránce. Nakladatelství má externí autory (tj. nejen zaměstnance univerzity) a také externí recenzenty. Autoři jsou především z řad výzkumných univerzitních pracovníků.

Nakladatelství vydává ročně 100 knih a 16 časopisů z různých oborů. Používá redakční systém Open MonographicPress či Open Journal System. UMP si dává za úkol šíření publikací, ať již jako elektronických (OA), nebo tištěných. Snaží se zařadit svoji produkci do databází shromažďujících publikace s otevřeným přístupem (jako DOAB, DOAJ, OAPEL library, ScienceOpen). Dále do institucionálního repozitáře (DKUM), který je kompatibilní právě s Open AI. Samozřejmé je zahrnout publikace do databází důležitých pro hodnocení slovinského výzkumného prostředí jako jsou WOS, Scopus. Informační vzdělávání je realizováno s ohledem na zapojení a využívání ICT ve výuce a při tvorbě vzdělávacích textů. Knihovna nabízí rozvojovou a podpůrnou službu pedagogickým pracovníkům při implementaci pedagogických přístupů a didaktického využití ICT ve výuce. Byly nám představeny různé vzdělávací formy: akce pro univerzitní studenty a další uživatele knihovny, informační lekce, kulturně vzdělávací lekce v oblasti umění, informační gramotnosti; informace o knihovně (formou exkurze) pro studenty, a to i zahraniční – ty jsou zvlášť apod. Vzdělávací lekce jsou určeny nejen univerzitním studentům, výzkumným pracovníkům, ale také studentům středních škol a žákům škol základních, současně i jiným uživatelům knihovny. Tyto lekce jsou garantovány tzv. knihovnickým tutorem, který je zodpovědný za informační gramostnost univerzitních studentů. Tutor garantuje, že jsou informace aktuální a dostupné. Knihovna pořádá mimo jiné Informační dny pro studenty, Studentský říjen v univerzitní knihovně, Informační dny pro postgraduální studenty aj. Do výuky je samozřejmě zakomponována práce s AI.

Informačnímu vzdělávání se zde věnuje veliká pozornost. Začíná u žáků základních škol a končí u seniorů. Jde o determinaci informační potřeby přes přístup k relevantním informačním zdrojům, rozeznání fake news od pravdivých informací, také dodržování principů informační etiky. O této problematice se mohou všichni uživatelé knihovny dozvědět prostřednictvím slovinského odborného časopisu Knjižnica (vydává ho univerzita v Lublani, https://journals.uni-lj.si/knjiznica), různých článků a videí.

Public relations – hlavními cíli práce s veřejností jsou: zvýšení návštěvnosti knihovny, zvýšení uživatelské spokojenosti, zvýšení počtu uživatelů, informování veřejnosti (navázání spojení s místní komunitou). PR informuje o službách knihovny, akcích, výstavách, úspěších knihovníků a knihovny samotné apod. Informuje prostřednictvím webové stránky univerzity, sociálních sítí (Facebook, Instagram, YouTube, LinkendIn), médií (noviny, rozhlas, televize, newsletter), e-mailů, „Cobissnotification“ apod. K uživatelům se řadí kromě univerzitních studentů a výzkumných pracovníků také studenti středních škol a žáci základních škol, senioři, nezaměstnaní. Každá tato skupina vyžaduje jiný druh komunikace a komunikačních kanálů. Informují o svých akcích, viz předcházející text. V Mariboru jsme společně s dalšími účastníky tohoto zajímavého Erasmu strávili pět pracovních dnů. Dní naplněných přednáškami, prezentacemi, prohlídkami, ale také diskusemi nad situací v knihovnictví té, které země. Začali jsme brainstormingem nad naší prací a skončili jsme evaluací formou prezentace, co nám tento pobyt přinesl. Obohatily mne zkušenosti zahraničních kolegů. Zlepšila jsem si svoje jazykové schopnosti a po letech oprášila svoji znalost němčiny, kterou bych i dále ráda rozvíjela.

Obr. 1	Obr. 2
Obr. 3	Obr. 4
Obr. 5	Obr. 6
Obr. 7	Obr. 8
Obr. 9	Obr. 10