Průvodce po Slovanské knihovně
BABKA, Lukáš. Slovanská knihovna 1924–2024: (průvodce po dějinách, fondech a službách) = The Slavonic Library, Prague 1924–2024: (a guide to its history, funds and services). Překlad Rita Lyons Kindlerová a Pat Lyons. První vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, 2023. 333 stran. Publikace Slovanské knihovny; 88. ISBN 978-80-7050-792-6.
Touto připomínkou publikace připravené k loňskému stému výročí vzniku pražské Slovanské knihovny a vydané v roce 2024 (vročení v knize uvádí rok 2023) se, obrazně řečeno, tak trochu vracíme do období oslav tohoto jubilea. Kniha si informaci v našem časopise, byť mírně opožděnou, bezpochyby zaslouží, neboť jde o publikaci navýsost reprezentativní, bohatě ilustrovanou a zároveň informačně „nabitou“.
Obsah knihy, kterou autor, ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka, v podtitulu právem nazývá průvodcem, je přehledně členěn: dějiny knihovny podle jednotlivých etap jejího vývoje (text je doplněn medailonky ředitelů, významných donátorů a odborníků knihovny), následuje vlastní Průvodce knihovním fondem s kapitolami věnovanými jednotlivým národním oddělením (běloruské, bulharské, jihoslovanské, lužickosrbské, polské, ruské, slovenské a ukrajinské oddělení, a také oddělení všeobecně slavistické). Zvláštní kapitolu zaujímá popis sbírek politické emigrace z bývalého Ruského impéria (fond vznikl i díky publikační činnosti ruské, běloruské a ukrajinské diaspory v Československu v letech 1918–1945; připomínáme, že kolekce emigrantských periodik byla v roce 2007 zapsána do seznamu světového písemného dědictví UNESCO „Paměť světa“). Další významnou sbírkou je fond rukopisných knih 16.–20. století (církevněslovanské i světské dokumenty, nejstarší památkou pak je pergamenový list pocházející z přelomu 11. a 12. století). Sbírka map, plánů a atlasů není podle autora rozsahem velká, ale i tak čítá několik set kartografických dokumentů pocházejících z 16. až počátku 20. století a reprezentujících „celý slovanský svět“. Ke sbírkám speciálních dokumentů se řadí listinné dokumenty (korespondence, původní archivní materiály a rukopisné práce významných slavistů, historiků a dalších osobností kulturního světa). Fond plakátů dokládá období 1914–1945 převážně z Ruska a Sovětského svazu. Sbírka výtvarných děl ukrajinské emigrace představuje práce vytvořené na území Československa příslušníky ukrajinské diaspory (studenty a učiteli Ukrajinského studia výtvarných umění v Praze). Sbírky dokumentů o veřejném životě ruské a ukrajinské emigrace v letech 1918–1945 jsou dokladem aktivit kulturních, dobročinných, církevních, politických, národnostních i odborných emigrantských organizací působících na našem území. Jedinečnou kolekcí je fotografická sbírka nazvaná podle původce fotografií, českého úředníka, překladatele z ukrajinštiny a amatérského fotografa Rudolfa Hůlky. Na 4400 fotografií a dalších materiálů zachycuje především svět Podkarpatské Rusi 20. let 20. století. Historickou a výtvarnou hodnotu má i sbírka bankovek a dalších platidel především z území Ruska.
Je třeba ocenit promyšlenou koncepci knihy a pečlivost jejího zpracování, a to jak jazykovou stránku, tak bohatství ilustračního a dalšího doprovodného materiálu. Je cenným zdrojem komplexních informací pro odborníky i laické zájemce. Poskytuje plný text souběžně v češtině a v angličtině, určitě tedy přesáhne naše teritorium. Obsahuje české a anglické resumé, bibliografie (Výběrový soupis literatury k dějinám a sbírkám Slovanské knihovny, Soupis publikací vydaných Slovanskou knihovnou – ten obsahuje celkem 222 položek od roku 1926 do roku 2023, resp. do doby před vydáním recenzované publikace), bohatý poznámkový aparát, bibliografické odkazy a jmenný rejstřík.
K publikaci, která je v tomto pojetí první svého druhu, autorovi i dalším jeho spolupracovníkům, a vůbec Slovanské knihovně, můžeme jen blahopřát.
PhDr. Anna Machová
