Moravskoslezská vědecká knihovna 1951-2021. 70 let vědecké knihovny v Ostravě

Foberová, Libuše a kol. 70 let vědecké knihovny v Ostravě. První vydání. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2020. 95 stran. ISBN 978-80-7054-293-4.

doc. PhDr. Richard Papík, Ph. D. / Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF, Slezská univerzita v Opavě

Ostrava a knihovny. Letos jsou v „ocelovém srdci“ naší republiky dvě velká a zajímavá a vlastně hrdá výročí, která se k ostravským knihovnám vztahují. Knihovna města Ostravy a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě jsou ve věkovém odstupu obdobně jako matka a dcera. Městská knihovna se dostala do klubu stoletých a krajská knihovna slaví sedmdesátiny. 70 let – věk, v němž je dnes mnoho seniorů ještě velice aktivních (a brzy to možná bude i hranice odchodu do důchodu, takže sedmdesátka je skoro i střední věk…). Prizmatem „cimrmanovské metodiky“ se obě výročí také dobře pamatují a jsou i v ideálním zapamatovatelném rozestupu. Přestože recenzně posuzuji publikaci o krajské vědecké knihovně, je pro mne milé a důležité zmínit obě jubilea. Jsou podstatná pro kraj a metropoli moravskoslezského území, a také pro celou naši pěknou zemi a pro naše knihovnictví, které svou kvalitou patří ve světě mezi uznávané – i když ve světě se také stále inspiruje v zájmu svého dalšího rozvoje, protože vždy je co zlepšovat.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (dále MSVK) patří mezi nejvýznamnější krajské knihovny v České republice a její historie a hlavně odborné činnosti jsou opravdu úctyhodné a nelze nepřejít tedy 70 let jejího činění.

Dílo, které vyšlo ke konci roku 2020 nejen v tištěné, celkem reprezentativní podobě, ale je dostupné i elektronicky, považuji za důležité nejen z pohledu knihovnicko-informačního, ale i historického a svým způsobem „politického“, neboť síť knihoven České republiky patří k nejhustším ve světě a pokračování této tradice (od roku 1919 založené zákonně) závisí na rozhodování vzdělaných politiků, kteří si uvědomují, jaký je význam knihoven pro rozvoj moderní a konkurenceschopné České republiky, a to v mnoha ohledech – odborných, ekonomických, ale také sociálních. Publikace nabízí nejen historii, ale i argumenty pro podporu knihoven a informačních institucí v ČR. Proto i úvodní slovo hejtmana kraje profesora Iva Vondráka dodává tomuto dílu o historii a vývoji MSVK důležitosti, stejně tak jsou zajímavá úvodní slova významného a dlouholetého emeritního ředitele Moravské zemské knihovny v Brně docenta Jaromíra Kubíčka.

Obsah díla je dobře a funkčně koncipován a členěn, staví na kvalitně a objektivně popsané minulosti rozdělené do několika kapitol (etap), doplňovaných podkapitolami vztahujícími se ke službám, fondům, prostorům a aktivitám knihovny, pochopitelně technologiím a jejich postupným nasazováním a lidem MSVK, a zároveň také nabízí vize do budoucna. Na historii knihoven si lze uvědomit vývoj celého knihovnicko-informačního oboru (knihoven, ale i dřívějších středisek VTEI) i období oněch 70 let, kterými Československo a Česká republika prošly od roku 1951.

Trochu mne zmátl název publikace a přemýšlel jsem o něm ve více souvislostech, než je oficiální, tedy 70 let vědecké knihovny v Ostravě. Možná bych z nejrůznějších důvodů navrhl delší název, včetně podnázvu – tak jak píši v nadpisu této recenze, ale to je jen úvaha recenzenta, nemá to možná žádné opodstatnění, jde jen o můj subjektivní a pocitový názor.

Oceňuji na díle soupis literatury a bibliografické přehledy, formální a grafickou úpravu lze respektovat. Kniha je po formální i obsahové stránce přehledná, fotografie a další obrazové přílohy jsou celkem kvalitní a komplementární k celému dílu a oživují je. Při pročítání a posuzování publikace už během jejího vzniku jsem si uvědomil, že podobná díla by někdy mohla být i zajímavým (v nadsázce konstatováno) doplňujícím učebním textem, který je propojen s teoriemi o knihovnách, jejich službách, historii, souvislostech s dalšími aspekty knihovnictví. Vše toto zmiňované jsem si při čtení uvědomoval a spatřuji v tom také jistou edukativní dimenzi této publikace, přestože její účel je především vzpomínkový, oslavný a historický. Dílu přeji ediční a čtenářský úspěch.

Richard Papík