KŘENEK, Karel et al. Hmotný průzkum Rukopisů královédvorského a zelenohorského: dokumentace současného stavu. Praha: Národní muzeum, 2018. 210 stran. ISBN 978-80-7036-568-7.
Málokteré rukopisy vyvolaly tak rozvášněné diskuze, jako tomu bylo v případě rukopisu královédvorského a zelenohorského. Publikační řada o jejich problematice zahrnuje desítky titulů od renomovaných odborníků na rukopisnou tematiku, z nichž mnozí se profilovali jako koryfejové humanitních věd. Předložená kniha se důstojně zapojuje do řady kvalitních prací.
Její význam spočívá především v tom, že reflektuje výsledky nového hmotného průzkumu obou zlomků. Do nejmenších podrobností zkoumá a popisuje jednotlivé pracovní postupy, a to vše na základě kvalitní obrazové dokumentace. A to do té míry, že není možné najít jednu jedinou chybně provedenou proceduru nebo bod. Zároveň se zcela distancuje od odpovědi na tolik zprofanovanou otázku: „Jsou oba rukopisů pravé?“ Na rozdíl od celé řady předcházejících prací toto nebylo jejím primárním cílem. Primárním cílem po celou dobu zůstal popis a zhodnocení dopadů dřívějších zkoumání těchto artefaktů na základě neinvazivních zobrazovacích a analytických metod.
Autoři recenzované publikace jsou všichni zaměstnanci Národního muzea. Odborné části popisu rukopisů se zhostila Jana Tvrzníková, zatímco ostatní tři kolegové zpracovávali samotné provedení výzkumu.
Tomu odpovídá i obsah publikace. Samotný text bezprostředně (a poněkud neobvykle) začíná autorskou poznámkou. Zpravidla bývá umístěna až za úvodem, na druhou stranu její užití hned takto „zkraje“ předem naznačuje skladbu celé publikace i její primární poslání. Následující úvod je klíčový pro pochopení celé publikace i jednotlivých postupů prací, včetně krátkého shrnutí důvodů těchto prací, jimiž byla především příprava rukopisů na jejich vystavení v rámci výstavy připomínající 200 let od jejich nalezení. Další pasáže jsou věnovány dějinám rukopisů se zaměřením především na jejich zkoumání, s postižením zlomových výzkumů, uvedení osobností na nich se podílejících a popisů jejich prací. To je doprovázeno rozsáhlým přehledem literatury vycházejícím ze starších publikovaných statí i publikací, mapujících starší pracovní postupy i dosažené výsledky. Jako odborník pohybující se ve výzkumu rukopisů delší dobu bych přece jen uvítala více prací paleografických, tedy zaměřených na zkoumání dějin a vývoje písma, a uměnovědných, specializujících se na popisy jednotlivých zdobných prvků. I přesto jejich absence text výrazně nenarušuje a odpovídá předem navrženému schématu publikace. Jako nesmírně cenné hodnotím také zmínění reflexe obou rukopisů v současné literatuře (viz stať na s. 21 pojednávající o rukopisech jako „synonymu literární mystifikace“).1 Neméně zajímavá je také kapitola věnovaná reflexi rukopisů v dalších uměleckých dílech, včetně jejich zpracování ve světě. S ohledem na primární založení celého průzkumu byla podrobně zpracována zejména kapitola přibližující rukopisy z hlediska zkoumání přírodních věd. Její pochopení usnadňuje další orientaci v knize. Pro osoby pracující s historickými sbírkami je tato kapitola stručným a dostatečným shrnutím chemických procesů, které mnohdy zanechaly stopy na stránkách leckterých historických děl různého stáří.
Autoři této publikace po celou dobu zůstávají přísně nestranní a důsledně se zdržují jakýchkoli komentářů o dříve provedených hmotných průzkumech či naznačení vlastních názorů na pravost či nepravost originálů. Tento historický rámec je zcela podstatný a umožňuje lepší orientaci v následném textu, který se již jednotlivými historickými detaily nezabývá.
Za klíčovou a nutnou k přečtení považuji zejména část věnovanou obecně podmínkám hmotného průzkumu, ve které jsou dopodrobna popsány užité metody a přístroje2. Jejich volba byla zaměřena především na dokumentaci a vyhodnocení fyzického stavu originálů, slovy autorů „jejich materiálové podstaty“. Stručné popisy s dovětkem, k čemu je konkrétní metoda dobrá a jak ji lze využít pro výzkum rukopisů, umožňují rychlou a stručnou orientaci pro ty z nás, kteří se ne zcela dobře orientujeme v jednotlivých restaurátorských problematikách a navazujících výzkumech. Na druhou stranu přesné popisy jsou klíčové pro odborníky, kteří mohou v budoucnu komparativně porovnávat nastíněné metodiky s vlastními závěry a postupy.
Samotné popisy výzkumu každého fólia jsou podrobné a ukazují preciznost průzkumu, s jakou byl veden. Tyto pasáže jsou možná pro neodborníky poněkud obtížnější na orientaci a čtení, na druhou stranu nabízejí jasné zmapování průzkumu. Velice kvalitní obrazová příloha je vhodným dokumentováním každého kroku a napravuje nejasnosti tam, kde mohly u čtenáře kvůli nedostatečné znalosti problematiky vzniknout. K dobru autorům je i to, že neustále citují relevantní starší literaturu a dodržují historickou linii s uvedením konkrétních výzkumů, takže se čtenář ani jednou neztratí během čtení a sledování celého procesu průzkumu.
Na textovou část plynule navazuje rozsáhlá fotografická příloha, která dokumentuje průběh jednotlivých postupů. Její podrobnost je takřka ohromující a kvalitní provedení přispívá k pozitivnímu vyznění publikace. Doprovodné popisy ke každému obrázku zabraňují všem nejasnostem ve výkladu.
Součástí publikace je také seznam literatury věnovaný nejen oběma rukopisům a jejich historii, ale také klíčovým publikacím restaurátorským. Tímto způsobem průzkum a jeho popis přispívá k propojení různých aspektů prací o rukopisech v jeden celek, který doposud při zpracování těchto tolik diskutovaných památek chyběl.
Jednoznačným kladem publikace je velice dobrá grafická úprava. Text je plynule doprovázen obrázky v kvalitním rozlišení. Obdobně tisk na křídovém papíru dokumentuje velkou pečlivost, která byla vydavatelem při zveřejnění práce vynaložena. A dlužno dodat, že tato publikace si to opravdu zaslouží. Je nesmírně těžké převést výsledky rozsáhlých restaurátorských průzkumů a zpráv do jazyka srozumitelného i laikům. Autorům se to v tomto případě povedlo. A tam, kde byla slova příliš odborná nebo suchopárná, vše dopověděla obrazová dokumentace. Nemluvě o tom, že publikace je vhodně využitelná pro studenty restaurátorství, pomocných věd historických a knihovědy, kteří se z ní mohou poučit o možnostech vhodných i zcela nevhodných průzkumů; má přesah, který je více než kladný.
Můj první dojem z publikace byl poněkud rozpačitý. Obávala jsem se příliš náročného stylu restaurátorských zpráv, kterému bych nepříliš rozuměla. Bez obav mohu říci, že publikace je vhodná i pro méně orientované čtenáře, jako jsem byla já. Texty jsou přehledné a vše vysvětlující a tam, kde se čtenář případně ztratí, zcela napomůže, jak bylo již řečeno výše, obrazová příloha. Její provedení je velkým benefitem této práce. Publikace se tedy sama o sobě nevěnuje otázce pravosti, ale může se stát stavebním kamenem pro řešení celé problematiky do budoucna.
PhDr. Renáta Modráková
1 V tomto směru odkazuji především na román Miloše Urbana Poslední tečka za Rukopisy. Nová literatura faktu. Praha: Argo, 2012 a komiks MATĚJÍČEK, Tomáš – JERIE, Karel: Šifra mistra Hanky. Praha: Garamond, 2007.
2 Fotografování v různých typech světel, mikroskopický průzkum, dokumentaci pomocí infračervené reflektografie a rentgenového záření i identifikaci pigmentů s použitím rentgenfluorescenční analýzy a Ramanovy spektroskopie.