FLORIDI, Luciano (ed.). The Routledge handbook of philosophy of information. Routledge, 2016. 429 s. ISBN 978-1-315-75754-4.

Filosofa informace Luciana Floridiho není třeba nějak pečlivěji představovat. Původem je Ital, nyní působí jako profesor filosofie a etiky informace na Oxfordu. Představuje zakládající a do jisté míry stěžejní osobnost filosofie informace. Nelze přitom říci, že by filosofie informace v nějaké podobě před Floridim neexistovala, ale neměla charakter ucelené vědní disciplíny. Floridi je schopen se této disciplíně nejen mimořádně systematicky věnovat ve svých monografiích (především z jeho hlavního „životního“ publikačního projektu – Filosofie informace (FLORIDI 2013), Etika informace (FLORIDI 2013b) a Informační logika (FLORIDI 2019)),¹ ale také pro dílčí filosofické výzkumy získává velké množství grantových pobídek od korporací jako je Facebook či Microsoft. Mimo to (a to je také aspekt, který zásadně zasahuje do recenzované monografie) se aktivně podílí na tvorbě mnoha sborníků, které se tématu filosofie informace určitým způsobem týkají.

Pokud bychom měli stručně říci, co si pod filosofií informace vlastně v případě Floridiho představit, lze říci, že jde o kritickou reflexi toho, jak informace existují, jak je můžeme vnímat a jak strukturují naše myšlení, společnost a dějinnost. Floridi upozorňuje na to, že právě filosofie informace má potenciál stát se klíčovou filosofickou disciplínou 21. století, podobně jako ve století minulém filosofie jazyka či mysli.

Floridi hovoří o tom, že je třeba změnit zásadním způsobem struktury našeho nazírání na informace (a zřejmě také na informační vědu jako takovou). Předně je třeba říci, že do informačních interakcí podle Floridiho nevstupuje primárně člověk, ale inforg. Inforgem přitom Floridi myslí libovolnou entitu (agenta), který je schopen zpracovávat informace. Může jít o člověka, stroj nebo i biotickou strukturu. Druhým klíčovým momentem je to, že naše pozornost v popisu informačních interakcí by se neměla soustřeďovat na entity (proto jsou zcela mimo oblast Floridiho zájmu například entitně-relační modely nebo konceptuální modelování tak, jak se mu věnoval tým Barbory Drobíkové a Radky Římanové (DROBÍKOVÁ et al. 2018)), ale na prostředí. Neexistuje již žádné tady a tam, online či offline. Spojené prostředí informačních interakcí je polem, ve kterém bychom měli provádět výzkum.

Poslední koncept, který je třeba zmínit, je pojem onlife – život v dnešní době je s technikou natolik spojený, že jeden z bytostných rysů, které určují, kým jsme a jak se chováme, je právě onlife. Výraz zdůrazňuje, že jednotlivé entity jsou spolu spojeny tak silně, že nemá smysl o nich uvažovat jednotlivě, ale je nutné zaměřit se právě na prostředí. Tyto koncepty se do celého textu monografie systematicky promítají.

Jednou z nejkomplexnějších knih, která se věnuje informační vědě a má silně filosofický přesah, je nesporně The Routledge Handbook of Philosophy of Information z roku 2016, kterou editoval Floridi. Nabízí pestrou paletu autorů, kteří se v ucelené mozaice věnují otázkám informace: co to vlastně informace je, jakým způsobem můžeme uvažovat o její sémantické nebo pravdivostní hodnotě nebo jakou roli informace hraje v literatuře a dalších oblastech. Jakkoli jsou některé kapitoly spojené s náročnějším logickým formalismem, kniha jako celek představuje přehledné vymezení klíčových témat v informační vědě jako takové a odpověď na otázku, proč by byla chyba oddělovat informační vědu od filosofie. Ta nemá v případě této knihy charakter něčeho odtrženého od života, ale naopak plní velice praktický úkol porozumět světu z jistého obecnějšího syntetizujícího pohledu.

Monografie je rozdělena do následujících částí: základní myšlenky, kvantitativní a formální aspekty, přírodní a fyzikální aspekty, lidské a sémantické aspekty. Poměrně značné množství témat působí neobvykle, ale přitom nabízí hluboké myšlenky – spirituální hodnota informace, filosofie dat, informace a kauzalita nebo mis- a dis- informace. Jde o nesmírně užitečné kompendium vhodné pro další podrobné studium partikulárních témat, která čtenáře zaujmou, ale současně držící jistou myšlenkovou semknutost a úplnost.

To vše ukazuje, jaký může být význam filosofie informace pro formování programu informační vědy. Zdá se, nebo Floridim editovaná monografie to naznačuje, že je možné nacházet mimořádně zajímavé souvislosti nejen s obvyklými disciplínami, ale také s uměnovědami či teologií. Je nutné poznamenat, že jakkoli jde o rozptyl poměrně široký, má smysl a nabízí vždy poměrně jasně formulované problémy, které jsou v dílčích kapitolách zkoumány.

Je přitom zajímavé sledovat jistý nesoulad diskursu mezi informační vědou, která je většinou chápana jako jistá pomocná disciplína a která má druhým vědním oborům pomoci s jejich vlastním bádáním, a tím, jak vystupuje filosofie informace. Ta je sebevědomou svébytnou disciplínou ukazující možnosti interdisciplinární spolupráce, nemá tedy plnit roli pouhého servisu či pomoci jiným vědám. Nachází nové výzkumné oblasti s možností integrace různých výzkumných metod, což vnímám jako zásadní výzvu směrem k oborové identitě informační vědy jako takové.

Sama kniha je koncipována tak, že by měla sloužit jak studentům, tak i filosofům a dalším odborníkům. Prvnímu požadavku vyhovuje tím, že ke každé kapitole nabízí soubor další literatury ke čtení, druhému pak svojí odborností. Nedokáži posoudit kvalitu nebo náročnost vzdělávání v anglosaském světě v oblasti filosofie informace, ale mohu říci, že ve stejnojmenném kurzu, který řadu let s kolegy v Brně vyučuji, by byla knihou příliš náročnou, jakkoli si dovedu představit, že jednu či dvě vybrané kapitolky by si student přečíst mohl.

První část knihy (s. 5–56) se věnuje tomu, co editor označuje jako základní myšlenky. Jde také o část textu, ve které jsou dva významné příspěvky samotného Floridiho – jeden o metodách abstrakce (což je vlastně základní metodologický text) a druhý o sémantickém aspektu informací. Další příspěvky se pak věnují fyzickým aspektům informace, vypočítatelnosti, algoritmickým problémům nebo matematickému pojetí informace.

Druhá část (s. 57–188) je zaměřena na kvantitativní a formální aspekty informace. Sleduje tak především témata z logiky, teorie sítí či formálního modelování. Pokud čtenář nedisponuje slušným základem z logiky (na úrovni vyšší než jedné či dvou univerzitních zkoušek běžné „filosofické“ náročnosti), bude předložený text pro něj asi náročný a méně přístupný. Sám Floridi se formalismu a logice nikdy nebránil, což je na výběru a struktuře textů také vidět. Za asi nejzajímavější text zde považuji příspěvek (s obtížně přeložitelným názvem) Information in the philosophy of AI and the symbol grounding problem od Selmera Bringsjorda.

Další dvě části mají společné to, že se primárně soustřeďují na spojení filosofie informace s dalšími oblastmi lidského poznání. Třetí část (s. 189–318) je tedy zaměřena na přírodu a přírodní vědy, příspěvky v ní sledují otázky kvantové informace, kauzality, filosofie dat (velice zajímavý text od Sabiny Leonelli) nebo pojetí informace v biologii či ve vědě jako takové. Jakkoli jsem čekal v této části hlubší „ponor“ například do oblasti fyziky nebo právě složitějších aspektů biologie, domnívám se, že kniha poslouží výborně pro sledování aktuálního diskursu, který je v českém prostředí stále ovlivněn literaturou jako je Informace a vnitřní struktura vesmíru (2002) od Toma Stoniera, tedy knihou, které se jeví jako nepříliš domyšlený koncept jen s malým praktickým využitím. Naopak Floridiho kniha je konkrétní, semknutá a jasná, což má za následek absenci více spekulativních kapitol.

Poslední část (s. 319–421), věnující se sémantickým a humanitním aspektům filosofie informace, sleduje význam informací pro kognici, morální rozhodování, společnost nebo spiritualitu (George Medley v této části postupuje velice zajímavě a originálně). Z témat tradičnějších je pak možné zmínit diferenci mezi mis- a dis- informacemi v příspěvku Dona Fallise. Tato část knihy působí nejvíce roztříštěným dojmem, ale i tak nabízí jasně uchopitelná témata pro aplikovaný výzkum.

Celek 33 kapitol netvoří úplné nebo jediné kompendium filosofie informace, které si lze představit. Ostatně o homogenní pojetí se snaží svými publikacemi především Luciano Floridi sám. Nabízí ale přehled osobností, které k tématu mají co říci, a jasně vymezuje jeden z možných směrů, kterým se může informační věda ubírat, pokud má mít možnost vlastního autonomního rozvoje. Vedle výzkumů informačního chování jsou to nesporně otázky, které se rodí z filosofie informace.

Současně je třeba říci, že téma filosofie informace není v našem prostředí nereflektované. Systematicky se mu věnuje především kolega Jiří Stodola (2015; 2019), Michal Černý (2017; 2018) a také Marek Timko (2015).

RNDr. Michal Černý

Literatura

ČERNÝ, Michal. Epistemické otázky antropického principu ve vztahu k temné hmotě a energii. Proinflow, Brno: Masarykova univerzita, 2017, roč. 9, č. 2, s. 3–38. ISSN 1804-2406.

ČERNÝ, Michal. Vybrané kapitoly z fyziky a filosofie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2018. 423 s. ISBN 978-80-210-9018-7.

DROBÍKOVÁ, Barbora, Radka ŘÍMANOVÁ, Jiří SOUČEK a Martin SOUČEK. Teoretická východiska informační vědy: využití konceptuálního modelování v informační vědě. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. 136 s. ISBN 978-80-246-3716-7.

FLORIDI, Luciano (ed.). The Routledge handbook of philosophy of information. Routledge, 2016.

FLORIDI, Luciano. The ethics of information. Oxford University Press, 2013b.

FLORIDI, Luciano. The logic of information: a theory of philosophy as conceptual design. Oxford University Press, 2019.

FLORIDI, Luciano. The philosophy of information. Oxford University Press, 2013.

STODOLA, Jiří. The scope of the concept of information and the future of information science. Journal of Information and Organizational Sciences, University of Zagreb, Faculty of Organization and Informatics, 2019, roč. 43, č. 1, s. 73–98. ISSN 1846-3312. doi:10.31341/jios.43.1.5.

STODOLA, Jiří. Filosofie informace – metateoretická analýza pojmu informace a hlavních paradigmat informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 191 s. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sv. 437. ISBN 978-80-210-8011-9. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-8011-2015.

STONIER, Tom. Informace a vnitřní struktura vesmíru. Průzkum v informační fyzice. Praha, 2002.

TIMKO, Marek. The End of Capurro's Information Trilemma? (A Proposal of an Evolutionary-Ontological Solution). ProInflow, Masarykova univerzita, 2015, roč. 6, č. 2. ISSN 1804-2406.

V originále – The philosophy of information, The ethics of information, The logic of information: a theory of philosophy as conceptual design