Information for libraries

  • our website

Visual

You are here: Home Archiv 2018 / 01 Recenze POSPÍŠILOVÁ, Marie. Facebooková (ne)závislost: identita, interakce a uživatelská kariéra na Facebooku. První vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016. 136 stran. ISBN 978-80-246-3306-0.

POSPÍŠILOVÁ, Marie. Facebooková (ne)závislost: identita, interakce a uživatelská kariéra na Facebooku. První vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016. 136 stran. ISBN 978-80-246-3306-0.

Zpracovala: PhDr. Renáta Salátová

pospisilova_obalka_w.jpgÚtlá kniha je rozdělena do pěti kapitol (Facebook jako současný sociální fenomén, Identita a soukromí, Interakce, Uživatelství jako vývoj, kariéra, Opouštění a znovunavracení se k Facebooku). V úvodu publikace autorka poznamenává, že tato struktura byla dána dvěma úhly pohledu, kterými jsou nahlížena témata knihy – jde o pohled teoretický a výzkumný.

Práce je zajímavá pro všechny, kteří Facebook zkoumají, ale i používají Facebook denně, pracovně či soukromě. Fenomén Facebooku se dostal do našich každodenních životů, ať jsme jakéhokoli věku, a znepokojující otázku závislosti či nezávislosti na něm je bezpochyby možné zodpovědět jen na základě důkladných analýz a zkoumání. Autorka se v knize zabývá pouze věkovou skupinou 16–26 let, což je dle mého mínění velká škoda, neboť by bylo určitě zajímavé zjistit, jak toto sociální médium využívají i lidé vyššího věku (třicátníci, čtyřicátníci a dále). Patří či nepatří toto médium také do jejich života či patří jen okrajově a proč? Autorka však zdůvodňuje zúžení na danou věkovou kategorii účelem a rozsahem výzkumu, o jehož výsledky se kniha opírá a jenž byl zaměřen právě na uživatele uvedeného věkového rozpětí, kteří tvoří zhruba polovinu „facebookové populace“. O vlastním výzkumu, resp. kvalitativní studii, autorka stručně pojednává v kapitole 1.3 – Kvalitativní studie uživatelů Facebooku, přičemž odkazuje na práce, které přinášejí detailní popis použitých výzkumných metod (zde jde o tzv. etnografickou procházku) a kroků.

V knize narazíme na zajímavé termíny ve spojitosti s Facebookem a internetem, jako jsou např. kariéra uživatele Facebooku, sebeprezentace identity, interakční regiony na Facebooku, uživatel, neuživatel Facebooku, opustivší (myšleno uživatel opustivší Facebook) aj. Na některé již „zavedené“ pojmy se autorka dívá kriticky, což je možné díky tomu, že technologie za sebou mají již určitý vývoj a některá původně nadšená tvrzení lze po uplynutí času korigovat, např. digitální propast či digitální rozdělení (digital divide) – nekritické nahlížení na internet jako na nástroj překonávání nerovností se i ve vědeckých kruzích již zmírnilo, neboť je jisté, že jde o nástroj vytvářející na druhé straně i nerovnosti. Speciálně v případě sociálních sítí se ukazuje, že jejich celosvětové rozšíření je poměrně nízké (autorka uvádí, že pouze 26 % obyvatel planety jsou aktivními uživateli těchto sítí, jakkoli celkový počet jejich uživatelů je impozantní – 1,7 miliardy). Právě tomuto problému se autorka věnuje v první kapitole, kde představuje Facebook jako současný sociální fenomén. Podrobněji se zastavuje u již zmíněného pojmu digitální propast, připomíná jev tzv. druhé digitální propasti a digitální nerovnosti, uvádí názory mnoha autorů. O užití a výkladu těchto pojmů mnozí polemizují, stejně jako o fenoménu digitálních technologií jako takovém – někteří popírají jev digitální propasti, nazývají ho mýtem a nekriticky digitální technologie obdivují, sílí však trend hledat silné i slabé stránky tohoto konceptu.

Druhá kapitola je věnované identitě a soukromí uživatelů, facebookovému prostředí, jevu sebeprezentace identity či prezentace prostřednictvím facebookového profilu či facebookové stránky, facebookové závislosti. Dále potom ovlivňování soukromí uživatele, možnosti nastavení soukromí. Tato kapitola je vhodně doplněna příkladem a upozorněním na neznalost uživatelů Facebooku různých funkcí, například k ochraně soukromí.

Třetí kapitola je věnována sociálním interakcím. Již popsaná sebeprezentace je zde chápána jako základ udržování sociálních interakcí, a protože sebeprezentace je svým způsobem vlastně hraním různých rolí před různými publiky, lze při zkoumání využít přístupy reflektující změny, které do interakcí lidí vnášejí nová média (např. metodu dramaturgické analýzy, viz podkapitola 3.1 – Goffmanova dramaturgická metafora a její rozšíření Joshuou Meyrowitzem, 3.2 – Divadelní metafora ve věku internetu, její reflexe v literatuře). Rozsáhlejší podkapitola 3.4.1 – Integrační regiony na Facebooku prezentuje výsledky průzkumu, je zajímavá uvedením konkrétních výpovědí, ilustrujících teoretická východiska.

Čtvrtá kapitola (Uživatelství jako vývoj, kariéra) se zabývá uživatelstvím vedoucím k sociální závislosti (sociální závislost jako kariéra – podle Howarda S. Beckera je facebooková kariéra učením se určitému jednání, a to se odehrává díky reakcím sociálního okolí). V souvislosti s typologií uživatelů a fázemi facebookové kariéry zde nacházíme pojmy jako novictví, experti, motivovaní, rutinérství, zpětné vazbě v podobě komentářů, lajků, efektivní střední vrstva, kariéra uživatele a rostoucí počet přátel. Jsou vysvětleny důvody ke vstupu a setrvání či návratu na Facebook.

Pátá kapitola (Opouštění a znovunavracení se k Facebooku) se zabývá motivacemi k opouštění Facebooku, tj. uživatelem, který odchází, který se následně vrací, tím, jaké jsou příčiny odchodu (dlouhodobého, krátkodobého, navždy (trvalého)) či pouhého setrvávání neaktivních členů. Jsou zde předkládány výsledky výzkumů, vysvětlen například pojem facebooková únava.

V závěru autorka nastiňuje scénáře možného budoucího vývoje facebooku. Vidí ho spíše v hromadném opuštění této sociální sítě, což je vlastně pokračování předcházející kapitoly. Škoda, že možných scénářů není předloženo více.

Facebook jako sociální síť se neustále vyvíjí. Kdo ji denně používá, ať pracovně či soukromě, ví, jak dokáže být nápomocná, ale i zrádná. Dokáže „dát lidi dohromady“, ale také je rozdělit a v každém případě je to pořád jenom virtuální prostor. Autorka mnohdy dobře vystihuje určité okolnosti vstupu na Facebook, používání této sociální sítě, důvodu nevyhledávání a nevyužívání Facebooku.

Kniha je určitě dobrým úvodem do problematiky facebookové závislosti (či (ne)závislosti, jak je vtipně uvedeno v názvu publikace) pro všechny, kdo se chtějí či potřebují rychle, na nevelkém prostoru, seznámit s jevem jako takovým a především s existujícími přístupy a teoretickými východisky pro jeho zkoumání. Tomu napomůže i bohatá bibliografie. Chybí však rejstřík – myslím, že publikace by si ho zasloužila. Kniha je napsána srozumitelným jazykem a pěkným stylem. Jen nešvar pronikání některých anglicismů, které bohužel „zaplevelují“ i odborný prostor, se ani této knize nevyhnul, přitom jsou snadno nahraditelné českými výrazy (autorka ke své škodě používá např. termín „předpřipraveno“, lépe by bylo předem připraveno). To však neubírá práci Marie Pospíšilové na kvalitě a důležitosti.

Jul 04, 2018




Vyhledávání
Webinář: Jak zapojit knihovnu do využívání digitálních knihoven DNNT

Termín: 8. 2. 2023, 9 - 10 hod.
Odkaz na připojení (ZOOM)

Termín: 15. 2. 2023, 9 - 10 hod.
Odkaz na připojení (ZOOM)

ČSN ISO 690 - informace a dokumentace

1.12.2022 začala platit nová norma ČSN ISO 690 (01 0197) Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů, kterou se nahrazuje norma ČSN ISO 690 z března 2011.

Tento dokument předepisuje sadu pravidel, zásad a požadavků na přípravu bibliografických citací a citací ve zdrojích, které nejsou primárně bibliografické. Norma je použitelná na bibliografické citace a citace všech druhů informačních zdrojů, včetně monografií, periodik, příspěvků v monografiích či periodikách, patentů, kartografických dokumentů, uměleckých děl a představení, stejně tak jako rozličných elektronických zdrojů, např. výzkumných dat, databází, programů a aplikací, webových archivů a sociálních médií, hudby, zvukových nahrávek, tiskovin, fotografií, grafických a audiovizuálních dokumentů, archivních zdrojů a filmů.

Sborník k 20. výročí knihovního zákona

Sborník k 20. výročí knihovního zákona

Publikace připravená k příležitosti 20. výročí Zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) obsahuje několik příspěvků, které mají připomenout historii vzniku tohoto zákona, zamyslet se nad širšími souvislostmi, které vyplynuly z jeho přijetí, a nakonec potřebu jeho případných změn v jeho právní úpravě. Publikace je doplněna seznamem zkratek a jmenným rejstříkem. Pokud byste se rádi začetli do této tematiky, objednávejte na renata.fialova@nkp.cz.

SBORNIK-1.jpg

Personalistika v knihovnách

Představujeme připravovanou publikaci do vašich příručních knihoven. Personalistika v knihovnách (příručka pro personální práci) je dílem autora Richarda Ščerby. Personální oddělení má většinou na starosti životní cyklus zaměstnanců a vše, co s lidmi souvisí. Nestihli jste ji objednat? Pište na marie.seda@nkp.cz

Personalistika.jpg

Filed under: